Drama v Katalánsku vstupuje do dalšího dějství. Do konce týdne se rozhodne o směřování bohatého regionu, který tvoří zhruba pětinu HDP celého Španělska. Na začátek řijna Katalánci svolali referendum o nezávislosti, které ale bylo protiústavní. Hlasování navíc probíhalo v chaosu, například někteří lidé hlasovali vícekrát. Podle katalánské vlády účast dosáhla na 42procent. 

Klíčovou postavou v dalším vývoji bude předseda katalánské vlády Carles Puigdemont, který je pod stále silnějším tlakem. Jak od části umírněných zastánců nezávislosti z jeho uskupení Junts pel Sí, kteří volají po ústupcích, tak od radikálních separatistů z krajně levicové partaje CUP. Ti požadují vyhlášení nezávislosti za každou cenu.

Puigdemont ale nemá na rozhodování mnoho času. V Barceloně se ve čtvrtek schází regionální parlament, který by mohl jednostranně vyhlásit nezávislost. Buďto hned, nebo zítra.

Radikálové za nezávislost

Kapitalismus nechceme

Strana s názvem Kandidátka lidové jednoty (CUP) je antikapitalistická partaj prosazující jak odchod z Evropské unie, tak i z NATO. Patří mezi strany, které podporují odtržení od Španělska. Vznikla v 80. letech. Rozhodnutí přijímá kolektivně na shromáždění svých členů. Strana nemá formální lídry, nejviditelnější je její mluvčí v katalánském parlamentu Anna Gabrielová.

Zasedáme v parlamentu

V regionálních volbách v roce 2015 získala CUP zhruba osm procent hlasů, což jí zajistilo 10 míst v 135členném katalánském parlamentu.

Klíčový hráč

Zisk v regionálních volbách udělal z CUP klíčového hráče. Separatistické strany pod společnou kandidátkou Junts pel Sí (Společně pro ano) ve volbách sice zvítězily, jenže nedosáhly na většinu nutnou k sestavení vlády. Obrátit se proto musely právě na CUP. Ta ale kladla podmínky – tou hlavní bylo, že z funkce předsedy katalánské regionální vlády musí odejít Artur Mas. Podle CUP přijal příliš mnoho úsporných opatření. Partaje se pak na poslední chvíli, pod hrozbou nových regionálních voleb, dohodly, funkce se ujme tehdy ještě málo známý Carles Puigdemont.

1,5 tisíce

firem se rozhodlo přesunout sídlo z Katalánska jinam do Španělska. Mezi nimi výrobce vína Codorníu nebo banka CaixaBank. Podniky se bojí nejistoty a také toho, že nezávislé Katalánsko by přišlo o členství v Evropské unii.

V pátek pak bude španělský Senát rozhodovat o aktivaci článku 155 ústavy, který centrální vládě v Madridu umožňuje dočasně zmrazit katalánskou autonomii. Vláda by převzala kontrolu nad místními úřady, odstavila rebelující politiky a do šesti měsíců uspořádala nové regionální volby.

"Střet mezi Madridem a Barcelonou pokračuje. Míč je teď na straně vedení separatistů. Další vývoj záleží na rozhodnutích, která přijmou," uvedl pro agenturu Bloomberg Antonio Barroso, analytik ze společnosti Teneo.

V posledních dnech předseda katalánské vlády Puigdemont vyjednává se svými spojenci a připravuje odpověď centrální vládě. Má dvě možnosti, jak zareagovat. Tou první je jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. K tomuto kroku ho tlačí zejména radikálové z CUP, kteří to vidí jako jediný možný scénář.

Vyhlášení nezávislosti ale bude mít jen symbolický dopad. "Katalánská vláda nemá reálnou moc to prosadit," uvedl pro HN politolog Oriol Bartomeus z Autonomní univerzity v Barceloně. Mezinárodní společenství by nezávislost neuznalo a Katalánci by zůstali osamoceni.

Druhou možností jsou pak předčasné volby do regionálního parlamentu, které může Puigdemont sám svolat. Tím by se sice podvolil přání madridské vlády, zároveň by ale zabránil dalším vyhrocením sporu a Madrid by ztratil důvod autonomii zmrazit. Znamenalo by to, že španělská vláda by s velkou pravděpodobností ustoupila od využití článku 155.

"Možnost svolat volby je na stole," uvedl pro média poslanec Carles Riera ze separatistické strany CUP. Nové hlasování ale tato malá partaj odmítá s tím, že by to představovalo "akt podřízení".

Komentátoři se shodují, že Madrid nakonec opravdu dočasně zmrazí autonomii Katalánska. Španělská vláda plánuje sesadit katalánský kabinet, omezit působnost regionálního parlamentu a převzít velení tamní policie.

Někteří ze zástupců nezávislosti už připravují plán, jak na to reagovat. Zvažují například možnost bojkotovat nařízení, která by po ztrátě autonomie přicházela z Madridu. "Je velmi pravděpodobné, že po sesazení katalánské vlády hodně úředníků a možná celé části re­gionální administrativy, a to od policistů až po veřejnou televizi, odmítnou naplňovat a uvádět do praxe rozhodnutí centrálního kabinetu v Madridu," popsal ve své zprávě analytik Federico Santi z poradenské společnosti Eurasia Group.

V textu jsme upřesnili tvrzení týkající se protiústavnosti. Protiústavní už bylo samotné referendum.

O vyhlášení nezávislosti budou katalánští poslanci jednat ve čtvrtek. Přístup Madridu k řešení krize označili za diktátorský - čtěte ZDE

"Proti frankistické represi!" Tisíce katalánských studentů stávkují kvůli omezení autonomie, které chystá Madrid - čtěte ZDE

Budoucí německá vláda chce utrácet, na státní výdaje plánuje dát v přepočtu 2,5 bilionu korun. V rozpočtu má ale jen třetinu - čtěte ZDE

V Kyjevě vybuchla nálož v autě poslance, na místě zůstal jeden mrtvý a pět zraněných. Policie čin označila za terorismus - čtěte ZDE

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam