Zaměstnanci mají žně, dvouciferný růst mezd se stává normou. Pracovníci využívají toho, že je na trhu málo lidí, a neváhají stávkovat

V létě hrozila jedné z předních českých ocelářských skupin Z-Group Steel stávka. Nejodhodlanější byli zaměstnanci v železárnách ve Veselí nad Moravou. Aby se firma zastavení výroby vyhnula, souhlasila se zvýšením platů v průměru o 10 procent. Jednání o mzdách probíhají i v řadě dalších podniků, kde koncem roku končí kolektivní smlouvy. A zaměstnanci v době nízké nezaměstnanosti a nedostatku lidí tahají v jednáních za poměrně dlouhý konec.

V českých podnicích už proto není neobvyklý ani dvouciferný nárůst platů. K tlaku na jejich růst přispívá kromě nedostatku lidí také mnohem větší ochota zaměstnanců stávkovat. Hrozba zaměstnanců stávkou fungovala u gumárenské firmy Mitas, kde díky tomu narostly mzdy o 24 procent.

"Bez větších škod lze ve firmách zvyšovat platy o desítky procent, protože zaměstnanci v Česku jsou oproti Německu třikrát levnější," tvrdí dokonce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle předsedy Odborového svazu KOVO Jaroslava Součka jsou v podnicích očekávání v nárůstu platů pro příští rok obecně mezi osmi a 10 procenty.

Hrozba stávkou funguje

Mnohem větší požadavky na růst platů než v minulých letech mají například odbory v Třineckých železárnách, které jsou klíčovým podnikem na severní Moravě. "Tlak na výraznější zvýšení mezd tu je. Doufáme, že se dohodu podaří uzavřít do konce roku," potvrdila snahy odborářů mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková. Novou kolektivní smlouvu vyjednává i podnik společnosti Robert Bosch v Českých Budějovicích, kde pracuje skoro čtyři tisíce lidí.

V případě podniků Z-Group Steel nakonec dostanou zaměstnanci podle nové dohody uzavřené do konce roku 2018 s platností od letošního 1. října přidáno celkem 1200 korun a každý měsíc ještě prémii 800 korun, pokud bude firma v zisku. Kromě toho získají pracovníci další dva dny volna.

"Nejvíce jsme přidávali v železárnách ve Veselí nad Moravou," řekl k nárůstu platů Miroslav Slaný, mluvčí skupiny Z-Group Steel, která ve třech továrnách zaměstnává téměř 700 lidí. Podle odborů firma nezvyšovala základní platy od roku 2012. Vedení firmy se ale hájí, že nárůst byl 14 procent, šlo ale o příplatky za výkon a docházku do práce.

Novou tříletou kolektivní smlouvu nabídla zaměstnancům o rok dříve plynárenská firma Innogy. Platy se v ní během příštích tří let zvýší o 18 procent. Kromě většího množství volna a stravenek Innogy letos lidem také jednorázově přidá 12 tisíc korun.

Vysoké zvyšování platů se zdaleka netýká pouze výrobních podniků. V konkurenci s jinými obchodními řetězci tento rok zaměstnancům výrazně přidala třeba společnost Lidl. Ta zvedla pokladním mzdy téměř na 25 tisíc korun, což je téměř o 18 procent více.

Velký dopad na situaci v průmyslu může mít vyjednávání v mladoboleslavské automobilce Škoda Auto. Vedení firmy i škodovácké odbory se musí dohodnout do března příštího roku, kdy vyprší kolektivní smlouva. Čeští odboráři přitom viděli dopad úspěšné šestidenní stávky v jiném závodě koncernu Volkswagen, v Bratislavě, která skončila zvýšením platů o 14 procent. Případný výrazný růst mezd může zasáhnout i celý tuzemský automobilový sektor, na který připadá přibližně čtvrtina průmyslové produkce a podíl sedm procent HDP.

O kolik jde zvýšit mzdy

Čeští odboráři uvádí jako argument pro růst mezd srovnání s Německem, kde jsou podle Eurostatu celkové hodinové náklady práce na jednoho zaměstnance 33 eur, zatímco v Česku jen 10,2 eura. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je však třeba brát v úvahu i jiná čísla vyplývající z Eurostatu − produktivitu práce a hodnotu, již firmy za náklad na jednoho zaměstnance získají. "Problém není levná práce, ale levná ekonomika. A tou Česko jako subdodavatelská ekonomika stále je, což je vidět v maržích podniků," říká Špicar. Podle něj firmy ale moc možností, jak odolat nárůstu mezd, nemají. Pokud to ovšem nevynahradí vyšší zisky, budou tyto peníze chybět na investice, bez nichž žádná firma nepřežije.

"Firmy jsou pod dvojím tlakem. Rostou jim náklady na mzdy a zároveň je poškozuje sílící koruna. Zvedají se také ceny materiálů a polotovarů," uvádí i Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

K tlaku na růst mezd, který měla v předvolební kampani jako jedno z hlavních hesel ČSSD, přispělo i zvýšení minimální mzdy na 12 200 korun, které začíná platit od ledna 2018. O 10 procent od listopadu stouply i platy státním úředníkům, učitelům pak o 15 procent. Sociální demokracii a jejímu vedení, které před volbami vyrazilo na průvod Prahou s hesly o konci levné práce, ale nakonec zvýšení úspěch nepřineslo.