Zaměstnat člověka, který už ve firmě pracoval, je dvojsečné

Ze stavební firmy Hochtief odešel před osmi lety tým 40 lidí, kteří zamířili ke konkurenci. Šlo o dělníky, stavbyvedoucí i vrcholové manažery. Jedním z nich byl i ekonom a současný ředitel divize kontrolingu Petr Krčmář, který ve firmě do té doby pracoval 21 let. Když odešli jeho kamarádi, rozhodl se jít za nimi.

V konkurenční firmě OHL ŽS strávil sedm let, byl spokojený a jiné nabídky odmítal. Pak začala mít společnost méně zakázek a nastaly i personální změny. "Kolegu, který se mnou přišel z Hochtiefu, firma odvolala z místa ředitele a vztahy se zhoršily," říká Krčmář. V tu dobu dostal nabídku od Hochtiefu a s dalšími kolegy, kteří před sedmi lety odešli, se vrátil zpátky.

"Proměnili se lidé a změnilo se moje postavení. Jednoduchý návrat to nebyl," hodnotí Krčmář. Po opětovném příchodu počítal s tím, že bude muset získat znovu důvěru firmy.

Pracovníci ve stavebnictví odcházejí a vracejí se často, říká HR ředitel Hochtiefu Miroslav Kos. "Dokud nabízíme zajímavé projekty, nemusíme se bát vysoké fluktuace," uvádí s tím, že v současnosti opouští firmu během roku zhruba 10 procent lidí.

Zaměstnat člověka, který už jednou ve firmě pracoval, je podle něj dvojsečné. "Takový člověk má kontakty a znalosti o našem systému. Zároveň má více zkušeností a kariérně se posunul. I bývalé zaměstnance ale musíme znovu provést adaptací, aby poznali, co se za dobu jejich nepřítomnosti změnilo," vysvětluje Kos, který v HR pracuje už 30 let.

Zklamaní junioři

Trend návratů do předchozího zaměstnání stoupá. Ve společnosti Deloitte pracuje pět procent lidí, kteří už jednou nebo víckrát z firmy odešli. Během posledních dvou let jejich počet roste.

"Evidujeme návraty i ve zkušební době. Většinou se zaměstnanci vracejí do pěti let od odchodu. Pak už tolik ne," přibližuje Martina Schiestlová, ředitelka HR v Deloittu. Podle ní se stává, že juniorní pracovníci bývají zklamaní z toho, jak to v jiných firmách chodí. Proto se často rozhodnou k návratu. Schiestlová říká, že oceňují hlavně atmosféru, vztahy a technické vybavení pro práci.

"Daří se nám v lidech vyvolávat pocit, že vrátit se do firmy je normální. Při odchodu chceme znát jejich důvody a dáváme najevo, že se o ně zajímáme," podotýká.

Podle letošního výzkumu společnosti KPMG vzpomíná 94 procent bývalých zaměstnanců na svoji původní firmu v dobrém.

Deloitte nabízí volné pracovní pozice bývalým zaměstnancům i prostřednictvím sociální sítě Linked­In, kde společnost sdružuje své bývalé pracovníky do skupiny. Jedním z těch, kteří dostali "laso" zpět, je současný ředitel technologického rozvoje v daňovém poradenství Jaroslav Beneš.

Opustit zaměstnání se rozhodl po 14 letech. Zpět se vrátil po třech letech působení v telekomunikacích. Pracovní nabídka od Deloittu přišla ve chvíli, kdy v nové práci nebyl spokojený, a zpět se dostal právě díky kontaktům s bývalými kolegy.

Mění se i přístup v bankách

Podobně začíná vypadat i dosud konzervativní prostředí velkých bank. Korporátní personalisté se k opětovným příchodům staví jinak než před lety.

Pohled Komerční banky na "navrátilce", kteří již z firmy jednou odešli a chtějí se vrátit, prošel podle HR manažerky Martiny Maričové vývojem. "Je to i tím, že nastupující mladá generace chce sbírat různé zkušenosti a pracovat na zajímavých projektech ve flexibilním prostředí. Mladí lidé se proto rozhlížejí a zkouší to jinde, klidně i opakovaně," míní Maričová.

Za poslední čtyři roky se zpět do banky vrátilo více než sto pracovníků, což je 1,5 procenta z celkového počtu zaměstnanců.