Stamiliony lidí ve středu nezačínaly ranní rozhovory řečmi o počasí, politice nebo o fotbalu. Tématem dne byla velkolepá vesmírná jízda, kterou mohli sledovat živě a která jednoznačně ovládla sociální sítě. Start Falconu Heavy, bravurní představení pomocných stupňů s hypnotickým synchronizovaným přistáním a k tomu pohled na rudé auto vzdalující se od zeměkoule, to vše zabrnkalo na fantazii propojené globální vesnice tak, jako to už dlouho žádná kosmická událost nedokázala.

Průkopnické počiny Sputnikem počínaje a výpravou astronautů na Měsíc konče lidstvo fascinovaly asi ještě intenzivněji a měly určitě větší vědecký význam než zkušební (tento přívlastek se sluší zdůraznit) mise Falconu Heavy. Jenže od prvního letu na Měsíc už uplynulo skoro padesát let. Od té doby prestiž kosmonautiky, přes všechny pokroky v meziplanetárním výzkumu a vědecké triumfy umožněné vesmírnými teleskopy, slábla. Spolu s tím hubly i rozpočty na lety. Od skončení studené války zažívá americká NASA − přes kratší období politické přízně, jaké bylo během části mandátu George W. Bushe − období stagnace.

Soukromé vesmírné závody…

Není spravedlivé NASA shazovat. Má za sebou skvělé úspěchy při výzkumu Marsu a vnějších planet i jejich měsíců, ale při volbě konstrukčních řešení umožňujících cestu do "blízkého vesmíru" neměla − a politici, kteří ji úkolovali − zrovna šťastnou ruku. Zejména sázka na raketoplány se velmi nevyplatila.

Záměr získat opakovaně použitelný "dopravní prostředek" s velkým prostorem pro náklad vypadal logicky a imponoval i vojákům, ale realita 70. let vedla ke kompromisům, jejichž výsledkem byl pouze "recyklovatelný" raketoplán doplněný obřími raketami na jedno použití. Navíc raketoplán byl kvůli své velikosti a křídlu příliš zranitelný. Po katastrofě Columbie už bylo zřejmé, že každý start je natolik rizikovou a organizačně složitou záležitostí, že není jiná cesta, než program ukončit, i když za něj Američané neměli náhradu.

Pouhých šest a půl roku po posledním letu raketoplánu Atlantis vypadá situace mnohem lépe. Soukromá firma SpaceX poháněná kupředu vizionářem a self-made miliardářem Elonem Muskem dokázala, že už je reálné využívat drahé raketové motory opakovaně. V tom tkvěl i jeden z hlavních úspěchů premiérového letu Falconu Heavy: na Zem se bezpečně vrátily dva pomocné stupně, a i když hlavní spadl do moře příliš rychle, technici mají dost dat na to, aby pokročili o kus dál. Navíc bezchybně zafungoval druhý stupeň, takže SpaceX má blíž k důležitým zakázkám na dopravu "speciálních" (tedy vojenských) družic na oběžnou dráhu. Bez státních peněz či perspektivy jejich získání, od NASA i od vojáků, by totiž vesmírné podnikání ještě ekonomicky nefungovalo.

Zbývá vám ještě 30 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se