VŠE o... Trumpově kritice globalizace

Prezident Donald Trump svoji funkci získal s podporou "zdevastované" nižší střední třídy Američanů, trpící stagnací či poklesem reálných důchodů. A to údajně vlivem ničivé globalizace na vyspělou ekonomiku.

Trump proto ve své rané rétorice kladl důraz na "revitalizaci" domácího hospodářství, zvláště průmyslu, včetně zajištění spravedlivých mezd pracovníkům. Do americké ekonomiky je podle něj nutné investovat − při tom využít tuzemské výrobky, suroviny a najímat domácí dělníky.

Ostře vystoupil proti pokračování globalizace a kritizoval volný obchod, jenž zaplavuje USA levnými výrobky a činí je importně závislými. Plánuje zavedení obchodní reformy, která zajistí převahu amerických exportérů a přispěje ke zlepšení obchodní bilance země.

Trumpův výpad proti globalizaci je obecně iracionální. Nelze totiž v neomerkantilistickém duchu brzdit obchodní výměnu a popřít efektivitu mezinárodní dělby práce pomocí populistických, často ahistorických argumentů. Nakonec se však Trump, ačkoliv odstoupil od Transpacifického partnerství (TPP), zatím neodvážil zavést zásadní obchodní restrikce vůči hlavním obchodním partnerům.

Americká hospodářská politika je nucena reflektovat ekonomické výzvy současnosti. Vyspělé země jako USA musí pokračovat v přeměně svých hospodářství pomocí špičkových technologií, které jim umožní udržet konkurenční výhody. Především proti rychle se rozvíjejícím oblastem Asie. Z tohoto pohledu je pro nynější tvůrce hospodářské politiky USA vhodnější využít některá opatření přímo na poli americké ekonomiky než se snažit o pochybné vítězství v obchodní válce.

V poslední době se pro Ameriku jeví jako nadějná, sice obtížně, ale nakonec přece jen schválená, daňová reforma. I když ji někteří ekonomové, a zvláště oponenti Trumpa ze strany demokratů, hlasitě kritizují v obavě ze zhoršení deficitu federálního rozpočtu, může sehrát pozitivní roli. Může totiž působit nejen obecně prorůstově, ale také přivodit zásadní strukturální změny v hospodářství Spojených států. Tyto změny dovolí udržet jeho konkurenceschopnost, a to bez obchodních restrikcí. Globalizace tak sice pravděpodobně projde určitými "technickými" změnami, které její chod případně zpomalí, avšak její podstatu nemohou zvrátit.

Americký prezident a jeho administrativa by si proto měli uvědomit, že již po několik dekád nelze považovat klíčové ekonomické subjekty − velké korporace, banky, obchodní společnosti, ale dokonce ani spotřebitele − za pouhé národní entity, ale za rozsáhlou síť, která již vytvořila základ opravdu globalizované světové ekonomiky.