Pomocí virtuální reality firmy školí pracovníky a lákají talenty. Lidé se v ní mohou učit technologické postupy i prodejní dovednosti

Virtuální realita (VR) se z herního a zábavního průmyslu postupně rozšiřuje do dalších odvětví. Uplatnění našla v nejrůznějších oblastech od vzdělávání přes design a marketing až po strojírenství či medicínu. A v posledních letech proniká i do řízení lidských zdrojů. Firmy prostřednictvím této technologie vytvářejí náborová videa i tréninkové programy pro zaměstnance.

Například americký obchodní řetězec Walmart své pracovníky pomocí simulace ve virtuálním prostředí učí rozpoznávat obchodní příležitosti a připravuje je na zvládání stresu v období slevového šílenství Black Friday, kdy berou Američané obchody útokem.

Technologii si ale oblíbily i firmy v Česku. Nejčastěji jejím prostřednictvím ukazují uchazečům své pracovní prostředí. Virtuální prohlídky firem nabízí například pracovní portál Proudly, který místo klasických inzerátů prezentuje společnosti pomocí videí, fotografií zaměstnanců a rozhovorů s nimi. Od loňska k tomu využívá také virtuální realitu. V té se návštěvníci portálu mohou projít třeba po firmách Nestlé či Vodafone.

"Největší výhodou je pocit reálné zkušenosti. Uživatelé se mohou rozhlížet po kancelářích firmy, poznat její zaměstnance a zažít skutečnou atmosféru, která ve společnosti panuje. Ve VR videu se nedá nic schovat jako u klasického natáčení, kde člověk vidí pouze konkrétní záběr. Uživatelé si proto chválí, že na pohovory pak chodí s mnohem větším klidem, protože si připadají, že nejdou do neznámého prostředí," líčí zakladatel a šéf Proudly Jan Klusoň.

Tvorba virtuální prohlídky může stát až stovky tisíc

Videa se 360stupňovou prohlídkou je možné sledovat buď pomocí mobilu, nebo speciálních brýlí, do kterých se telefon vloží. Papírové či plastové stojí pár korun, ceny sofistikovanějších produktů se pohybují v řádech stovek korun. Nejlepší zážitek pak nabízí brýle, které nepotřebují mobilní telefon, ale jsou zároveň výrazně dražší. S těmi Proudly jezdí na různé veletrhy, kde si mohou zájemci virtuální realitu vyzkoušet.

Firmy natočení VR videa vyjde na desítky až stovky tisíc korun. Záleží na počtu produkčních dnů, náročnosti postprodukce a dalších parametrech. Zájem o tuto službu přitom podle Klusoně neustále stoupá.

"V období nedostatku kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly tyto nástroje firmám umožňují odlišit se od standardních náborových kampaní na webu či v tisku. Využívání nejmodernějších technologií přispívá i k tomu, že značka zaměstnavatele získává na popularitě," říká Milan Novák, zakladatel a výkonný ředitel recruiterské společnosti GoodCall.

Ta podobně jako Proudly nabízí zaměstnavatelům v rámci rozšířené spolupráce tvorbu virtuálních prohlídek kanceláří. S novou technologií pracuje poslední půlrok. Videa vytvořila například pro firmy Avon či JetBrains. "Pro nás jako personální agenturu je zajímavé, pokud můžeme uchazečům již během pohovoru u nás dát možnost podívat se pomocí VR brýlí přímo do firmy, o které jim zrovna povídáme," uvádí Novák.

Virtuální školení je efektivnější než výuková videa

Virtuální realitu ale podniky využívají i k tréninku svých zaměstnanců. Ideální je třeba pro školení dovedností v prostorách, kde jsou běžné výukové metody velmi nákladné nebo nemožné. Příkladem je trénink servisních postupů na technologiích s nepřetržitým provozem v chemickém průmyslu nebo v energetice.

Podobná školení na míru firmám v Česku už dva roky nabízí společnost Atos, která se zabývá digitálními službami. "Na výcvik stačí kancelářský prostor o rozměru alespoň 3 x 3 metry, ve kterém se pohybuje školící se pracovník. Má nasazené speciální brýle, které zprostředkovávají virtuální vjem, a s ovladači v rukou plní různé úkoly," přibližuje Vladimír Broniš ze společnosti Atos.

K výcviku je potřeba výkonný počítač a set virtuální reality, přičemž částka za tuto technologii by neměla přesáhnout 75 tisíc korun. Další náklad představuje výroba samotné prostorové simulace, jejíž cena se odvíjí od požadavků zákazníka.

Zájemců o tuto výukovou metodu podle Broniše přibývá. Její největší výhodu přitom vidí v názornosti. "Dovolím si tvrdit, že neexistuje technologie, která by zprostředkovala lepší vjem simulovaného prostoru," říká Broniš.

Podle průzkumu profesora Stanfordovy univerzity Jeremyho Bailensona si lidé po simulaci ve virtuální realitě pamatovali o 33 procent více informací než po sledování výukového videa. "Člověk je ponořený ve virtuálním světě, který ho pohltí a je odstřižený od okolních ruchů. V bezpečném prostředí se učí, rozvíjí zručnost a získává sebejistotu v dané situaci. Navíc to lidi baví," líčí Peter Tomašovič, zakladatel a šéf slovenského start-upu MindBox, který se zabývá virtuální realitou.

Firma vyvinula simulátor MindBox VR, jenž má pomoci obchodníkům a pracovníkům zákaznické podpory zlepšit se v prodejních a sociálních dovednostech. Trénink si vytvoří uživatelé sami pomocí webu, kde si vyberou prostředí, vzhled zákazníka, scénář a další nastavení jako jazyk či délku tréninku. Následně program spustí v simulovaném prostředí, kde se zaměstnanec setká s virtuálním zákazníkem, s nímž komunikuje na základě předdefinovaného scénáře.

MindBox projekt intenzivně vyvíjí od září 2017, kdy společnost nastoupila do akceleračního programu StartupYard Praha. Nyní má hotovou pilotní verzi, ale už v této fázi ji mohou kontaktovat případní zájemci.

"Vedle samotné výuky pomáhá využívání moderních technologií při budování značky zaměstnavatele a dokáže do firmy přilákat mladé lidi. Mileniálové dnes už přímo očekávají benefity, jako je zajímavá forma vzdělávání a rozvoje," uvádí Tomašovič. Díky neustálému rozvoji virtuální reality se podle něj budou otvírat nové možnosti jejího využití. Zároveň se bude zvyšovat kvalita VR hardwaru, což přispěje k realističtějším simulacím.