Áčka do firmy přinášejí áčka a béčka přinášejí céčka, proto bereme jen ty nejlepší lidi, říká první dáma Alzy

Když přijde člověk do holešovického showroomu největšího českého e-shopu Alza, může si u stropu všimnout okenních vitráží. Barevnou skleněnou mozaikou je na nich vyvedený pro někoho sympatický, pro někoho otravný zelený mužíček Alzák, ale také logo výrobce čipů Intel. To je příspěvek Lidiji Zavoralové, dnes hlavní konzultantky Alzy, ještě z dob, kdy pracovala pro Intel a svého pozdějšího muže, šéfa Alzy Aleše Zavorala, ještě neznala. Otisk její osobnosti a jejího přístupu k byznysu je ale od té doby ve společnosti mnohem výraznější. Přerod z garážové firmy do korporace, která loni utržila přes 20 miliard korun a kromě elektroniky už prodává třeba parfémy, kola nebo vrtačky, je do značné míry výsledkem její práce. Do toho spolupracuje ještě s dalšími firmami, vychovává čtyři děti a rozvíjí edukační projekt Říše za monitorem. "Neřeším politiku, nekoukám na televizi, jen sleduji zajímavé lidi a témata přes sociální sítě. A když odpočívám, tak naplno," popisuje Zavoralová svůj volný čas.

HN: Jak jste se dostala do Alzy?

Dlouho jsem dělala strategie pro různé firmy. A je vlastně jedno, jestli děláte pro IT firmu nebo prodejce aut. Rozhodující je určité filozofické a strategické myšlení. V dětství jsem ale strávila hodně času se svým tátou, který pracoval pro Hewlett Packard, programoval bankovní systémy, systémy nemocnic, jaderné elektrárny. Já k tomu měla blízko, byla jsem odmala fascinována technologiemi. Nechtěla jsem ovšem studovat přírodní vědy, přitahoval mě byznys. Být úspěšný v byznysu znamená být dobrý filozof, který dokáže v různých situacích myslet alternativně a jinak. Propojovat vše, co na první pohled vypadá, že spolu nesouvisí. Nejdřív jsem pracovala jako novinářka v oblasti ekonomiky a politiky. Pak jsem dělala marketing a PR, postupně různý další business development a pak jsem skončila v Intelu. Alza byl můj zákazník na trhu. Moje pozice byla trusted advisor a zákazníkům jsem pomáhala s prodejem, marketingem. To mě nějak přirozeně přivedlo k Alze.

HN: Pokračovala jste tam s marketingem?

V roce 2011 jsem začala jako generální konzultantka generálního ředitele Aleše Zavorala, dnes mého muže. Generální konzultantka proto, že jsem konzultovala ve všech oblastech: od struktury společnosti až po jednotlivá oddělení, jako je HR, marketing, nákup, obchod. Alza v té době byla neřízenou střelou. Byla to divoká organizace. Museli jsme stanovit vize, dlouhodobé i krátkodobé cíle, uzpůsobit tomu strukturu. Aby Alza byla schopná ustát ten velký růst, který byl a který se čekal i dál. Já jsem té firmě a jejímu vedení pomohla nesoustřeďovat se pouze na denní provoz, ale dívat se na ni zvenčí. Mojí výhodou byla dobrá znalost Alzy kvůli dlouhodobé spolupráci a mé dřívější pozici v Intelu. Po několika letech jsem začala pracovat i s dalšími členy vedení Alzy. A dnes, kdybych měla svou práci rychle představit, pomáhám řešit jakýkoliv problém na mikro- i makroúrovni a pomáhám lidem ve firmě při rozhodování.

HN: Můžete uvést konkrétní příklady toho, co jste v Alze změnila, nastavila jinak?

Z pozice individuálního kouče v komunikaci s jednotlivými řediteli se snažím pracovat na posouvání jich samotných, a tím pádem celé firmy. Pokud jste viděli seriál Billions, tam je jedna taková pozice. Zároveň se i sama zapojuji do byznysových rozhodování. Zásadní je, aby každá změna, kterou uděláme, měla dopad na zvýšení prodeje. Často jde o detaily typu změny nějakého tlačítka nebo hlášky na webu. Z perspektivy mé pozice musíte mít to oko, abyste věděli, co daný krok přinese, jaká bude změna pro zákazníka. Někdy jsou to skutečné drobnosti. Dobrý příklad je naše kvalitní kavárna v showroomu v Holešovicích, která nahradila stánek s párky. Kolegové mi říkali: Lidije, nemůžeš ve své pozici řešit párky. Já na to, ne že nemůžu, musím. Lidi nakoupí v Alze a pak jim bude blbě a odnesou si z nákupu takový zážitek? Že jim tu skvělou službu, co jsme jim dali, pokazíme párkem za 12 korun? Je na to krásné pořekadlo. Kráva dala mléko a kopla do hrnce. Tomu se musí každá firma vyhnout. Další část mojí práce představuje úzká spolupráce s personalisty. Jak v nastavování vize a strategie oddělení, tak i v samotném náboru. To je možná ta úplně nejdůležitější činnost každé firmy, vybrat si ty správné lidi.