Finanční správa možná získá další nástroj na kontrolu toho, jak firmy a lidé platí daně. Banky a další finanční instituce jí budou muset předávat informace o jejich bankovních účtech vždy, když berní úředníci usoudí, že by mohlo docházet k praní špinavých peněz. Půjde například o údaje o tom, kdo je skutečným vlastníkem podílu ve společnosti a jak velký jeho podíl je.
Zákon navíc v některých případech prolamuje mlčenlivost advokátů nebo daňových poradců. Ti budou muset poskytovat informace zahraničním finančním správám.
Novelu daňového řádu, která zvyšuje pravomoci berních úřadů, prosazuje ministerstvo financí. Návrh v úterý projednali členové ústavně právního výboru, nyní zamíří do druhého čtení. Ve sněmovně pak projednávání novely poslanci přerušili kvůli tomu, aby měli dost času seznámit se s usnesením výboru.
Kontrolní hlášení
◼ Od ledna 2016 musí firmy berním úředníkům pravidelně poskytovat prostřednictvím takzvaného kontrolního hlášení přehled o finančních operacích, které souvisejí s daní z přidané hodnoty.
EET
◼ Od prosince roku 2016 pak stát zavedl elektronickou evidenci tržeb.
◼ Podnikatelé, kteří se do EET zatím zapojili, musí hned na servery státní správy odesílat data o tržbách. Finanční správa má díky tomu okamžitě přehled o tom, kolik obchodník utržil. Lépe tak kontroluje, jestli podnikatel poctivě platí daně.
Zajišťovací příkazy
◼ Nástroj zajišťovacích příkazů má finanční správa už od roku 1993. Tehdy vydávala jednotky případů ročně. V posledních dvou letech jich však vydává v průměru asi 1500 za rok.
◼ Úředníci je mají používat jako záchrannou brzdu proti daňovým podvodům, zejména u DPH. Finanční úřad zadrží majetek, dokud firma neuhradí předpokládanou daň.
Dosud měl k citlivým datům, která jsou předmětem chystané změny daňového řádu, přístup pouze Finanční analytický útvar − specializovaná zpravodajská jednotka spadající pod ministerstvo financí. Nyní se tato pravomoc rozšíří na všechny správce daně. Kromě finančního úřadu může jít v určitých případech také o městské nebo krajské úřady.
Informace o bankovních účtech
Podle zástupců České bankovní asociace není vhodné, aby se rozšiřoval okruh správců daně, kteří budou mít k důvěrným údajům přístup.
"Daňová správa si může kdykoliv říci o mou IP adresu a číslo telefonu. To je naprosto nemyslitelné," řekl na úterním jednání ústavně právního výboru jeho předseda Marek Benda (ODS). Důvody by podle něj měly být omezeny jen na sofistikovanou trestnou činnost.
Podobný názor měl také Mikuláš Ferjenčík (piráti). "Novela nepřijatelně rozšiřuje okruh údajů, které musí banka poskytovat. Ty by se měly zveřejňovat jen na žádost soudu," myslí si poslanec Ferjenčík.
Podle ministerstva financí vyplývají úpravy daňového řádu z evropské směrnice o mezinárodní spolupráci v oblasti daní, kterou Česko muselo do svých zákonů promítnout. Směrnice ale požaduje pouze to, aby se čeští berní úředníci mohli dostat k informacím bank nebo advokátů v případě, že je o to požádá finanční úřad jiného státu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
