Klakson Teodora Marjanoviče: Sjednocení je fajn, ale co když zchudneme, ptají se Jihokorejci

Těžko si představit, že by předjarně hnědé kopce kolem Soulu mohly být rázem zamořené radioaktivitou. Nebo že by se ze zdejších ulic, přes den plných života, a mrakodrapů, v noci pulzujících světly, najednou stala pohaslá mrtvolná scenérie. Hlavně to ale není představa, jež by nějak dramaticky tížila jihokorejskou společnost. Zdejší lidé si překvapivě nemyslí, že jim akutně hrozí nějaká zkáza, a výkyvy v napětí ve vztazích se svým severním sousedem − loni KLDR dokola odpalovala balistické střely a prováděla jaderné testy, teď je na řadě ofenziva vstřícnosti a ochoty − berou spíše jako svého druhu folklor.

Prostě zatímco celý svět minulý týden žasl nad průlomovými zprávami z korejského poloostrova, tady přímo na místě se do popředí zpravodajství spíše draly příběhy žen, které odhodily stud a veřejně promluvily o tom, jak se staly terčem sexuálního násilí ze strany svých nadřízených.