Vyrůstal v době Masarykova humanismu, komunisté se ho báli tak, že ho do vlasti nepustili ani po smrti. Ostatky kardinála Berana se do Česka vrací až letos

Dvaačtyřicet let od smrti biskupa Vojtěcha rukou pruských pohanů trvalo, než kníže Břetislav přivezl ostatky tohoto svatořečeného duchovního do vlasti. Téměř o tisíc let později Češi vyrazí pro ostatky jiného vrcholného katolického hodnostáře, který také zemřel ve vynuceném exilu. V dubnu vypraví vojenské letadlo do Říma pro ostatky pražského arcibiskupa Josefa Berana. Muže, kterému v návratu domů zabránili komunisté, a tak byl v roce 1969 pohřben v podzemí svatopetrské baziliky, blízko hrobu jednoho z dvanácti Kristových apoštolů a prvního papeže, svatého Petra. Beran je jediný kardinál pochovaný v hrobce papežů.

Návrat, jenž naplňuje Beranovu poslední vůli, povolil v lednu papež František. Až kardinálovy ostatky armádní speciál dopraví domů, čeští duchovní je − symbolicky na svátek svatého Vojtěcha 23. dubna − obřadně uloží do svatovítské katedrály. Církev také řeší Beranovo blahořečení, což je předstupeň k prohlášení za svatého.

Akce má i aktuální společenský rozměr. Pozapomenutý příběh arcibiskupa vězněného nacisty i komunisty v Česku ožívá v době, kdy nebývale opět narůstá právě moc komunistů a hnutí SPD, jehož činitelé pronášejí výroky popírající holokaust. S KSČM dokonce premiér Andrej Babiš, vedený jako agent v archivech komunistické Státní bezpečnosti, jedná o podpoře své vlády.

Kardinálův návrat

Muž, který měl být zapomenut

Kdo byl člověk, kterého se komunisté báli tolik, že mu nedovolili návrat do vlasti ani po smrti? "Jeho život obsáhl celé moderní dějiny našeho státu. Patřil ke generaci, kterou formovaly ideje humanismu a vlastenectví první republiky a pro oba následující totalitní režimy se stal nebezpečným. Měl upadnout v zapomnění," říká badatelka Stanislava Vodičková, která o kardinálovi napsala čtyřsetstránkovou monografii.