Chytrá klíčenka nebo městská aplikace slouží lidem v Kolíně

Zavádění technologických novinek do velkých měst se často vleče. Týká se někdy i stovek tisíc lidí, například dopravní systém je složitý a do jednání o inovacích zasahuje příliš mnoho stran − ať už jsou to firmy, obyvatelé či politici. Proto jsou menší města v zavádění inteligentních a především koncepčních řešení často napřed. Takovým příkladem je středočeské město Kolín, kde zjednodušili lidem parkování nebo představili mobilní aplikaci, která slouží k získání základních informací o Kolíně či k hlášení závad ve městě. Mezi školáky na jedné ze základních škol testují univerzální kartu, jež poslouží jako vstupní čip do školy, na výdej obědů i k placení drobných výdajů. Chytrých projektů mají v Kolíně několik. Zaměřili se na čtyři strategické body − e-úřad, dopravu a parkování, Kolín v mobilu a elektronický management.

"Hlásí se nám mnoho firem, které najednou dělají všechno smart. Řekl bych ale, že sedmdesát až osmdesát procent nabídek jsou hlouposti. Nejsou to produkty, které mi připadají smysluplné − například chytré lavičky," říká místostarosta Kolína ­Michael Kašpar, který má koncept smart city na starosti a doplňuje, že taková věc stojí kolem čtvrt milionu korun, které se dají utratit chytřeji. "Technologie by měly život zjednodušovat a být opravdu chytré, ne vychytralé," dodává.

Jedna aplikace města má mnoho funkcí

V Kolíně zapracovali na projektech, které vyžadují širší spolupráci firem, lidí i úředníků. Příkladem je třeba aplikace Kolín v mobilu, kterou si stahují turisté i místní. Lidé v ní najdou důležité kontakty na úředníky i vedení města. Mohou také vyfotit poničený odpadkový koš nebo díru v chodníku a přes aplikaci Lepší místo dát městu vědět o závadě. Svůj podnět navíc mohou dále sledovat. "Na internetu lidé vidí zpětnou vazbu. V jakém je to stavu, kdo a kdy to opraví, případně proč se s tím nic neděje. Oficiálně jsme zavedli do pracovní náplně některých úředníků povinnost reagovat a těch námětů je opravdu hodně. Pro zajímavost, minulý rok jich bylo asi tři tisíce. To je asi osm nebo devět denně," doplňuje Kašpar.

Aplikace se postupně rozšiřuje a mezi lidmi se stává stále populárnější. Stáhlo si ji už pět tisíc lidí, přičemž Kolín má zhruba 31 tisíc obyvatel. Nově aplikace obsahuje například dynamické jízdní řády, které ukážou v reálném čase, zda má autobus zpoždění. Člověk se tak může rozhodnout, jestli počká, pojede jiným spojem, nebo půjde pěšky. A přes aplikaci by lidé mohli v budoucnu i platit. Úřední hodiny bývají pro pracujícího člověka nepraktické, proto vedení města chce, aby obyvatelé mohli hradit třeba poplatky za psa či za odpad on-line.

Jedna kartička slouží jako jízdenka i čip do školy

Ve střední Evropě je unikátním projektem Kolínská chytrá klíčenka. Ta začala fungovat loni v září a sklidila už několik ocenění. Na 6. Základní škole dostali všichni žáci malou plastovou kartičku, kterou lze připnout ke klíčům a slouží jako elektronický čip pro vstup do školy, průkazka do knihovny, na výdej obědů v jídelně či časová jízdenka v MHD. Kartičku mohou také rodiče aktivovat jako předplacenou kartu, na kterou svým dětem posílají kapesné. Na internetu pak vidí, za co utrácí. V partnerských prodejnách získávají děti slevu. Patří mezi ně různá papírnictví nebo knihkupectví. Klíčenka zabraňuje nákupům v prodejnách s tabákem a alkoholem a lze ji jednoduše zablokovat, pokud ji dítě ztratí. Žáci se díky tomu zbavili několika různých čipů.

Na vývoji projektu se podílely firmy Mastercard, Paynovatio, ČSOB či VIS Plzeň a o úspěchu svědčí i to, že od září letošního roku by měla klíčenka fungovat na většině kolínských základních škol. "Vzájemná spolupráce při přípravě, realizaci a implementaci takových projektů, které odpovídají dlouhodobé koncepci smart cities, je obsahem Memoranda o spolupráci pro koncept Smart Cities. Mastercard toto memorandum podepsala loni s Kolínem jako s prvním městem v tuzemsku. Spolupráce Kolína a Mastercard se tedy zdaleka neomezuje jen na projekt multifunk­ční Kolínské chytré klíčenky, ale v provozu je i bezhotovostní placení v autobusech městské hromadné dopravy, za parkování a chystají se i další projekty," říká Zuzana Weissová, manažerka rozvoje obchodu ve společnosti Mastercard. "Souběžně se bude spouštět i vzdělávací program finanční gramotnosti, který se právě vyvíjí s firmou Edhance," říká Weissová. V klíčence by mohla být také základní zdravotní dokumentace dětí.

Příprava trvala rok

Ačkoliv se pilotní projekt neobešel bez problémů, technické potíže byly například se zprovozněním zámku od kolárny školy, nyní funguje klíčenka relativně dobře a žáci a rodiče si na ni zvykají. "V tuto chvíli máme převážně pozitivní reakce na všechny služby klíčenky, ačkoliv nárůst ve využívání takzvaných neškolních služeb je pozvolný a je třeba získat nejdříve jakousi důvěru," podotýká ředitel 6. Základní školy Lukáš Kačer.

Pro vedení školy je také praktické, že má lepší kontrolu nad tím, kdo je ve škole v odpoledních hodinách. Pokud pronajímají třeba tělocvičnu nějakému spolku, mohou jim přes kartu umožnit vstup do budovy jen několik desítek minut před domluvenou rezervovanou dobou a totéž platí o době odchodu. Pokud se něco ztratí či rozbije, je snadné dohledat, kdo je za škodu odpovědný. Což s obyčejnými klíči nebylo možné.

Projekt vedení města společně s partnery připravovalo zhruba rok. Šlo nejen o technické parametry, důležitá byla také komunikace s rodinami, které klíčenku používají. "Polovina úspěchu spočívá v tom, že o novinkách s lidmi komunikujeme. Když ti lidé vědí, do čeho jdou a jestli to k něčemu bude. Připravovali jsme projekt zhruba rok. A to je právě rozdíl mezi projekty, které se připravují mnoho měsíců, a mezi chytrou lavičkou, kterou u počítače objednám z webu za dvacet minut a příští týden může stát na náměstí," myslí si Kašpar.

Zavedení chytré klíčenky na jedné škole město stálo zhruba tolik, co stojí jedna chytrá lavička. "6. Základní školu jsme vybrali záměrně, protože měla úplně starý systém, který se musel vyměnit kompletně, a měnily se senzory a všechny čtečky v jídelně. Investice do hardwaru činila zhruba 200 tisíc korun. Partnerem se stala Mastercard, která hradila karty, takže to pro nás nebyla žádná investice. Nicméně na dalších školách karta vychází asi na sto korun," odhaduje Kašpar. A podotýká, že podobnou klíčenku nebo chytrý náramek by mohli v budoucnu využívat i senioři, a to například v MHD nebo v domech s pečovatelskou službou.

Kolem popelnic je čistěji

Město využilo technického pokroku i v oblasti dopravy. Asi každý motorista zná situaci, kdy dojede do centra města a zoufale hledá parkovací místo, načež po pár minutách odjede a hledá parkování někde jinde. V Kolíně alespoň částečně takovéto bloumání odpadá. Volná parkovací místa si mohou řidiči vyhledat přes aplikaci a ti, kteří chytrý telefon nepoužívají, vidí volná parkovací místa na interaktivních tabulích po městě. Aplikace umožňuje také jednoduché placení parkovného. Řidiči nemusí hledat drobné a vkládat parkovací lístek za okno auta. Deset minut před koncem zaplacené doby přijde řidiči upozornění a on ji může v klidu odkudkoliv prodloužit, aniž by musel spěchat zpět na parkoviště pro nový lístek.

Ve městě také funguje systém chytrého odpadového hospodářství, který monitoruje zaplněnost popelnic na tříděný odpad. Projekt vznikl ve spolupráci s firmou O2 IT Services a svozovou společností AVE. Úklidová firma může díky tomu přizpůsobit termíny svozů odpadu. Lidé také na internetu přesně vidí, jak moc jsou některé popelnice zaplněné a kdy se budou vyvážet. Stejně tak může město lépe kontejnery rozmístit. "Pomohlo to třeba v tom, že některá místa tříděného odpadu jsme posílili, protože jsme zjistili, že jsou dlouhodobě přetížená. Máme také informace o tom, kdy přesně se tam naváží velké množství odpadů. Někde jsme proto přidali kontejnery a tam, kde nebyly tolik potřeba, jsme je naopak odebrali," dodal Kašpar. Asi nejviditelnější výhodou je to, že jsou místa kolem popelnic znatelně uklizenější.

V Kolíně fungují také menší, ale v republice poměrně rozšířené projekty, které slouží spíše nadšencům. Například na portálu Stromy pod kontrolou zmonitorovali 11 tisíc stromů na území města. U každého stromu se jak odbor životního prostředí, tak i lidé mohou podívat, v jakém stavu daná zeleň je. Zda je třeba něčím napadená, nebo se bude kácet. "Myslím si, že to docela dobře předchází různým pádům větví a stromů," domnívá se Kašpar. Pokud se například nějaký strom pokácí, mohou se obyvatelé podívat na aplikaci, proč k tomu došlo. "Protože když pracujete ve městě, zjistíte, že nejhorší věc, kterou můžete udělat, je pokácet strom," dodává. A informovat obyvatele o tom, co se v jejich městě děje, je součástí koncepce chytrých měst.