Nevidím stranu, která by to se zemí myslela poctivě. Po vraždě novináře jsem chtěl odejít, ale nerad utíkám z bitevního pole, říká slovenský podnikatel

Radomír Šalitroš pracoval pro velké společnosti po celé Evropě, než se vrátil do rodných Košic a založil rodinnou firmu, která vyrábí postele z přírodních materiálů. Dělat byznys čistě je podle něj zvláště na východním Slovensku těžké, protože všechno se zařizuje přes známé, nejlépe pokud jsou v politice. A netýká se to jen největší vládní strany Směr.

Po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové se pozornost upřela právě na východ Slovenska, o němž Kuciak psal svoji poslední reportáž. Východ z ní vyšel jako eldorádo italské mafie. Šalitroš se přesto domnívá, že větší problém je organizovaný zločin domácího původu. "Po posledních událostech jsem zvažoval, že bych i odešel, ale to by byl útěk z bitevního pole a já se nerad vzdávám," říká podnikatel, který se nebál otevřeně hovořit o vztahu politiky a byznysu v kraji, kde se podle slovenských médií prohánějí italští mafiáni.

I jeho zpráva o dvojnásobné vraždě zasáhla. "Slovensko se tím v bezpečnosti a demokracii vrátilo o několik let zpátky," řekl s tím, že následné protesty považuje za zlomový bod slovenské historie. Nejistotu a zhoršení obrazu Slovenska v cizině pociťuje i na svém byznysu, se kterým v posledních letech expanduje do zahraničí.

HN: Protesty proti Ficově vládě podpořily i některé známé osobnosti, chybí mezi nimi ale výraznější tvář ze slovenského podnikatelského světa. Čím si to vysvětlujete, jsou podnikatelé se stavem vlády a práva na Slovensku spokojeni či smířeni?

Podnikatelé se nechtějí vystavit riziku, že je státní moc potrestá za vyjádření jejich názoru. Z mé zkušenosti je na Slovensku pro podnikatele nejhorší právě zneužívání státních orgánů. I nám se stalo, že někdo (nepolitik) vyhrožoval zničením firmy, pokud ji lacino neprodáme. Následně, po odmítnutí, ve velmi krátké době přišly do firmy různé státní orgány na "jakoby" běžné kontroly. Většina úředníků jsou však normální, poctiví a slušní lidé, a když měli podezření z nekalého účelu kontroly, tak ty kontroly byly spíš symbolické.

V některých případech jsme do jednání zapojili média a v jednom jsme zvažovali podat trestní oznámení za zneužití pravomoci veřejného činitele. Likvidace společnosti, respektive šikana pomocí státních orgánů, je bohužel na Slovensku běžnou praxí.

HN: Jak podnikatelé na východě Slovenska vnímají, že se region stal centrem politické krize?

Nemyslím, že by se východní Slovensko jako region stalo centrem politické krize. Od západního ale je v mnoha aspektech odlišné. Největším rozdílem je, že většina kvalitních lidí z východu odešla na západ, a tak se tu společnost vyvíjí pomaleji a v mnoha směrech hůře. Na východním Slovensku mají lidé stále mentalitu "zařizování" a každá významná životní událost začíná a končí slovem "zařiď − zařízeno/nezařízeno". Zařiď jesle, zařiď školku, zařiď školu, zařiď práci, zařiď pokutu, zařiď soud, zařiď lékaře, zařiď zakázku, zařiď to či ono. Tato mentalita s nedostatkem kvalitních a slušných lidí dělá s východním Slovenskem svoje. Pro nás, kteří "nezařizují", je život na východě těžší.