Esej: Společný majetek lidstva, nesmrtelnost a další změny jsou již v dohledu

Před lidstvem stojí tolik obrovských změn, až z toho jde hlava kolem. Americký futurolog Ray Kurzweil věští, že kolem roku 2045 si dost možná budeme moci vybrat, zda vůbec chceme umřít (naskýtá se ovšem otázka, jaké dopady to bude mít na důchody a zdravotní výdaje). A již kolem roku 2029 si prý svět projde technologickou singularitou, tedy zlomovým bodem, v němž schopnosti umělé inteligence překonají schopnosti lidstva (komu ovšem připadne globální zisk?).

Již nyní vidíme, že taxislužby nepotřebují lidské dispečery, za pár let již možná nebudou potřebovat ani lidské řidiče. Kdo se má postarat o miliony profesionálů, kteří se tím, nikoli svou vinou, zařadí mezi nepotřebnou třídu (useless class, jak tomu říká izraelský myslitel Juval Noach Harari)? Má to být stát, který s tím nemá vlastně nic moc společného a také "za nic nemůže", nebo se o jejich přeškolení má postarat Uber či jiná podobná aktivita, která na tom možná vydělá?

Státu přes hlavu

Zkrátka řečeno, život dnes přerostl kdysi všemocný stát, který své občany bránil, vychovával, posílal do válek, krmil, léčil atd. Jako strom, který přeroste svůj květináč. Pokud jsme si mysleli, že Evropská unie je na Evropu, tak si můžeme být jistí, že zanedlouho strom života přeroste i ji. Jak budou vypadat společenské role, které měl až doposud na bedrech stát? Kam se přestěhují?

Monetární politiku (monopol státu na "tisk peněz") možná nahradí ještě abstraktnější oběživo než ničím nekryté státní platidlo. To bude nadstátní, planetární a k nastávající digitální době se jistě hodící digitální měna. Přestože je zatím spíše v plenkách, do budoucna tuto měnu není dobré podceňovat. Možná nastane konec měnám národním, devalvacím, kurzům, různým sazbám a národním monetárním politikám.

Rovněž ale také nebude možné uměle snížit úrokové sazby, když se to zrovna bude hodit pro povzbuzení (nebo uchování) ekonomiky.

Sociální politiku státu zřejmě nahradí jakási forma minimálního globálního příjmu, který sice dnes moc smyslu nedává (proto je dobré jej ještě testovat), ale ve středně vzdálené budoucnosti již ano. Pokud se jej povede dobře vymyslet, je šance, že vyřešíme problém základních materiálních potřeb člověka a změníme tok peněz.