Brusel nabízí zemím EU peníze výměnou za reformy

Když se Emmanuel Macron stal francouzským prezidentem, z další integrace zemí Evropské unie udělal jednu ze svých priorit. Nejvíc mu jde o eurozónu − předložil řadu plánů na to, jak by se měla posílit. Evropská komise teď Macronovi vyšla částečně vstříc a navrhla nástroje, které mají podle ní zajistit lepší fungování společné evropské měny euro. Podstatou je vznik společných fondů, které by fungovaly v rámci evropského rozpočtu. Státy s eurem by z nich mohly dostat pomoc v případě nenadálé krize, nebo pokud se pustí do důležitých, ale nákladných reforem. Na část těchto peněz by si přitom mohly "sáhnout" i země s vlastní měnou, tedy i Česko. "Musíme se připravit na další krizi, která jednou přijde," řekl eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici už před časem skupině médií včetně HN.

Dluhová krize, která v Evropě udeřila po světové finanční a hospodářské krizi z roku 2008, podkopala stabilitu některých zemí eurozóny, což vyvolalo obavy, jestli euro přežije. Návrhy, které ve čtvrtek Evropská komise předložila, podle ní zajistí, aby byla eurozóna odolnější.

Komise nebo třeba Mezinárodní měnový fond řadě států EU už delší dobu doporučují provést zásadní reformy, například trhu práce nebo třeba důchodového systému. Takové změny dlouhodobě zvýší růst ekonomiky, krátkodobě ale mohou být pro státní rozpočet nákladné. Stát EU, který by se do nich pustil, by mohl požádat o podporu z víceletého evropského rozpočtu − tato možnost je otevřená všem zemím unie, tedy i Česku. Komise na tuto asistenci ve svém návrhu vyčlenila 25 miliard eur, tedy necelých 650 miliard korun. Země, která by část z těchto peněz chtěla využít, by musela akceptovat dohled Bruselu nad tím, zda slibované reformy skutečně zavádí do praxe.

Vznik nástroje, který by země motivoval k reformám, požadovalo hlavně Německo. Kancléřka Angela Merkelová o něm mluvila už před několika lety. Další z návrhů komise naopak vychází vstříc spíše Francii. Brusel chce vyčlenit 30 miliard eur, tedy skoro 780 miliard korun na pomoc těm státům, které by zasáhla nějaká nečekaná krize. Jde například o přírodní katastrofu nebo o nenadálý bankovní kolaps. V tom případě by daná země mohla čerpat půjčky, které by byly levnější než úvěry, jež by si byla schopna opatřit na finančních trzích. Tím, že by měla přístup k těmto levným půjčkám, by nemusela "osekat" investice.

Tento nástroj je určený jen pro eurozónu. Měl by přispět k její stabilizaci, kterou by mohly nenadálé problémy v jedné z členských zemí narušit. Půjčky by se týkaly států, které jsou stále solventní a jsou si normálně schopny půjčovat na trzích. Nejde tedy o pomoc pro případy, kdy se některá ze zemí ocitne na prahu platební neschopnosti, jak se to v dluhové krizi stalo Řecku nebo Irsku.

"Naše návrhy podpoří reformy na národní úrovni a stabilizují úroveň veřejných investic v době hospodářského poklesu," tvrdí místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis.

V poměru k velikosti evropské ekonomiky jsou oba fondy velmi malé. I tak je otázkou, jestli komise prosadí svou. Návrhy nejdřív musí schválit členské země EU.