Záměr státu dostat sociálně slabé do školky nevyšel. Podle inspekce by pomohlo dotování stravného a dopravy

Novinka z loňského září − povinná školka pro předškoláky − měla cílit hlavně na pětileté děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Právě ty se dlouhodobě předškolního vzdělávání neúčastní. Moc úspěchů ale nemá. Podle šetření České školní inspekce se ani přes zákonnou povinnost stále nepodařilo zapojit zhruba tři procenta dětí z populačního ročníku, na který bylo toto opatření zaměřeno.

Vliv na to má nezájem rodičů a některá ne zcela domyšlená opatření, jež stát zavedl. Vyplývá to z nové zprávy školní inspekce, kterou mají HN k dispozici. Naprostá většina pětiletých do školek ale chodí, podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 97 procent.

"Přestože povinné předškolní vzdělávání je bezúplatné, problémem pro některé rodiny zůstává placení stravného či financování dalších aktivit dětí ve školce, jako jsou například výlety, nebo náklady na oblečení," řekl HN ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Jde o rodiny zejména z Karlovarského, Ústeckého, Moravskoslezského kraje a Vysočiny. Inspekce doporučuje těmto dětem zajistit dotované stravování nebo dopravu. Zjistila, že na obědy ojediněle přispívaly neziskové organizace nebo zřizovatelé školek v sedmi krajích, avšak dotace na dopravu nebyly nikde.

Inspekce také uvedla, že některé obce se školkami špatně spolupracují. Například jim nedávají seznamy dětí, kterých se povinná docházka týká. Není ani jasně určený postup, co dělat, když rodiče i přes zákonnou povinnost dítě do školky nezapíší. Podle zákona by měli nejdéle tři měsíce před začátkem docházky oznámit, jestli budou děti chodit do školky, nebo se vzdělávat doma. "Jenže když to neudělají, tak s tím už nic nezmůžu. Když je sociálka najde, tak oni stejně nedocházejí, neomlouvají se ani neplatí stravné," říká ředitelka MŠ 4 pastelky z Prahy 4 Zdenka Nováková.

Podle zákona jde o přestupek, za což mohou rodiče dostat pětitisícovou pokutu. Řešit ho mají obce. Ministerstvo školství ale doporučilo, aby postupovaly benevolentně. Také s hodnocením celého opatření je zatím opatrné. "V současnosti je zatím předčasné vyvozovat jakékoli zásadní závěry," odpovědělo na dotaz HN.

Školky nemají možnost, jak rodiče donutit, aby alespoň dodržovali pokyny, které děti dostanou pro domácí vzdělávání. A to se třeba ve větších městech netýká jen sociálně slabých. Navíc školky kvůli opatření zatěžuje zbytečné papírování. "Měla jsem tu tatínka a písemně mu dala, v čem se má syn zlepšit. Z legislativy ale nemá žádnou povinnost, aby třeba za dva měsíce přišli a ukázali, jak se posunuli," říká Nováková. Kresba pětiletého chlapce neodpovídala jeho věku, neuměl říct nazpaměť básničku, rozlišit barvy ani zazpívat.

Podle Zatloukala je k úvaze, jestli by stát neměl zvolit něco jiného než plošnou povinnost. "V současném nastavení je to tedy spíše něco, co školám přináší pouze problémy a administrativní komplikace," konstatoval šéf inspektorů.

To potvrzuje i speciální pedagožka Eva Čadová z Brna. "Ministerstvo chápe povinnou školní docházku v režimu: buď dítě chodí do školky pět dní v týdnu, nebo je v režimu domácího vzdělávání. Nic mezi tím zákon nepředpokládá."