V pralesích sledovala gorily, teď oceněná vědkyně zkoumá léčebné účinky červů. Tasemnice by mohla pomoci s roztroušenou sklerózou

Pětatřicetiletá Kateřina Jirků má daleko do stereotypní představy vědkyně, která zná jen knihy, zkumavky a kádinky. Parazitoložka z Biologického centra Akademie věd se s pygmejskými stopaři prodírala africkým pralesem, pozorovala šimpanze a gorily a sbírala od nich vzorky, v keňských vesnicích očkovala psy proti vzteklině nebo zaučovala tamní odborníky, jak vyšetřovat šimpanze na parazity. Společně s dalšími dvaadvaceti mladými badateli ve středu Jirků získala prestižní Prémii Otto Wichterleho.

Její výzkum ani teď, když se usadila v českobudějovickém vědeckém centru, nemá k dobrodružství daleko. Posledních pět let vede tým expertů, kteří zkoumají, jak by se mohlo léčit pomocí střevních červů. Ukazují se totiž jako nadějní bojovníci proti autoimunitním onemocněním, jimiž jsou Crohnova choroba, roztroušená skleróza či revmatoidní artritida.

"Je to aktuální téma, zabývá se tím řada vědců na Západě a první klinické studie s živými červy se u pacientů provedly v Americe teprve před třinácti lety," popisuje Kateřina Jirků Pomajbíková. Na začátku výzkumu stálo povšimnutí, že zmíněnými chorobami trpí západní civilizace čím dál více, zatímco lidé ze zemí třetího světa, kteří střevní červy zpravidla mají, se s takovými nemocemi setkávají jen zřídka.

První výsledky týmu Kateřiny Jirků jsou slibné, u potkanů se zánětem tlustého střeva se ukázalo, že přítomnost takzvané tasemnice krysí dokáže zánět tlumit. Vědci své poznatky brzy otisknou v prestižním časopise Parasitology.

Kromě zkoumání živých červů v organismu se teď skupina mladé vědkyně snaží v tasemnicích najít molekulu nebo část organismu, která má sama o sobě protizánětlivé účinky. "Používání živých červů má svá rizika a vedlejší účinky. Ukazuje se, že zlatá střední cesta by mohla být právě v hledání takových molekul, které by třeba do budoucna daly základ léčivům," popisuje Jirků, která je biologií a parazity fascinována už od střední školy.

Svým výzkumem v Biologickém centru volně navazuje na svou předchozí práci, kdy společně s bývalými kolegy z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně zkoumala parazity primátů. Právě díky tomu se vydávala za divoce žijícími gorilami do Středoafrické republiky nebo za šimpanzi do Ugandy.

Sbírat vzorky od šimpanzů, aby mohli vědci prozkoumat parazity žijící v jejich střevech, vůbec nebylo snadné. "Ani v zajetí to není jednoduché. Jsou chytří, a když zjistí, že vám jde o vzorek výkalů, jsou schopní s ním udělat spoustu věcí, jen abyste se k tomu nedostali. Třeba ho sníst nebo začít po vás házet," popisuje parazitoložka. Ve volné přírodě je zase vědecká práce ztížená tím, že šimpanzi většinu času tráví v korunách vysokých stromů. "Takže si to musíte vychodit a vysedět," dodává.

Týmu Davida Modrého a Kláry Petrželkové, kde pracovala, se podařilo ucelit poznatky o parazitech žijících ve střevech volně žijících lidoopů. "Do té doby se o nich příliš nevědělo. Dokázali jsme, že střevní nálevníci jsou u lidoopů významný organismus, o který je třeba dbát," vysvětluje Jirků. Na africká dobrodružství často vzpomíná, i když se dostávala i do takových nebezpečí, jako byly útoky pralesních slonů nebo bouračky džípu v pralese bez signálu. "Ráda ale vzpomínám na tamní přátelské lidi," uzavírá.

Akademickou prémii, kterou ve středu získala, uděluje Akademie věd každoročně svým nejnadějnějším mladým vědcům, kteří dosahují špičkových výsledků. Kromě diplomu dostávají i prémii do výše 330 tisíc korun, tu mohou utratit podle vlastního uvážení.