Firmám, které nezveřejňují své účetní výkazy v obchodním rejstříku, by už od roku 2020 mohlo hrozit zrušení. Návrh ministerstva spravedlnosti, který minulý týden schválila vláda, má v Poslanecké sněmovně velkou šanci projít.

Ministerstvo v novele zákona o obchodních korporacích navrhuje, aby firmy, které nezveřejní účetní výkazy za dva uplynulé roky, mohly být vyzvány rejstříkovým soudem k jejich doplnění. V případě, že se výzvu nepodaří doručit, budou moci zahájit řízení o zrušení společnosti. Po roce pak bude nově možné společnost "vyškrtnout" z rejstříku bez zdlouhavého procesu likvidace.

Novela cílí na neaktivní společnosti, které často nemají žádný majetek, a proto by náklady spojené s případnou likvidací dopadly na státní kasu. Těch se chce ministerstvo zbavit hlavně proto, aby časem nezačaly sloužit jako takzvané bílé koně pro finanční podvody.

"Obecně je princip, že stát má v tomto garantovat řád, správný," říká Martin Kupka, místopředseda ODS. V případě rušení podniků je však podle něj potřeba zůstat na pozoru, aby nebylo možné nový předpis zneužít.

Jelikož je návrh zákona čerstvý, poslanci k němu ještě nemají zcela jasné stanovisko. "Určitě by se to mělo zpřísnit, ale neumím říct, jakou formou," říká Jaroslav Faltýnek, první místopředseda hnutí ANO 2011, jehož ministr předpis navrhuje.

"Řekl bych, že dva roky jsou dost dlouhá doba, aby to každý dodal, takže si myslím, že to je namístě," říká místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna.

Hlavním problémem, který má s návrhem ministerstva Hospodářská komora (HK ČR), je fakt, že povinnost zveřejňovat účetní závěrky, kterou firmy mají už dnes, není soudy důsledně vymáhána. V současnosti přitom soudy mají možnost udělit při nezveřejnění výkazů pokutu až 100 tisíc korun. HK ČR navíc tvrdí, že si ministerstvo dostatečně nezmapovalo využívání této možnosti. "Naše výtka se týká absence analýzy, která by prokázala, že orgány veřejné moci intenzivně využívají současnou právní úpravu, a ta jim přesto neumožňuje dosáhnout nápravy," říká ředitel odboru legislativy komory Ladislav Minčič.

Ministerstvo spravedlnosti však podle své mluvčí Alžběty Šírkové vychází z průzkumu mezi rejstříkovými soudy. "Dotazníkové šetření ukázalo, že se soudům zpravidla nedaří neaktivním obchodním korporacím doručovat písemnosti, které vyzývají k doplnění povinnosti," říká Šírková.

Komora požádala o statistiky k uvedené věci devět rejstříkových soudů, z nichž pouze jediný byl schopný dodat jí čísla o uložených pokutách. Krajský soud v Hradci Králové za neuložení účetních závěrek v roce 2017 rozdal 302 pokut. V roce 2018 prozatím 404. V žádném z případů však nepřistoupil k maximální sankci, nejvýše byla uložena pokuta 20 tisíc korun.

Soudy s postihy pro neaktivní firmy často váhají. Uložené pokuty z nich totiž nelze vymoci a náklady likvidátora činí podle ministerstva téměř 10 tisíc korun a náklady na soudní řízení další dva tisíce.

"Nová úprava by mohla ušetřit až půl miliardy korun," říká Jeroným Tejc, náměstek ministra spravedlnosti, podle něhož se může týkat až 45 tisíců "mrtvých schránek". Celkový počet firem, které nedodaly výkazy současně za roky 2015 i 2016, a splňovaly by tak podmínku pro zrušení, je podle únorové statistiky společnosti Bisnode zhruba 233 tisíc.

Také piráti jsou přesvědčeni, že je potřeba současnou situaci vyřešit. Jakub Michálek, místopředseda Pirátské strany, proto zpřísnění podmínek vítá. Zasazuje se však kromě toho o sjednocení státních databází tak, aby nebylo nutné podávat finanční výkazy dvakrát − na finanční úřady a na rejstříkové soudy. "Chtěli bychom to sloučit do jednoho postupu, aby podnikatel měl méně povinností," říká Michálek. Stejný názor mají i další oslovení politici. "Na Slovensku i jinde se všechno sjednocuje. U nás jsme se k tomu ještě nedostali, ale určitě to je potřeba," říká Foldyna.

Podle Hospodářské komory se některé firmy obávají zveřejnění finančních výkazů kvůli odhalení příliš citlivých interních údajů. Poslanci však tento názor nesdílejí. "To, že se uzávěrky zveřejňují, je jistě namístě, aby tu nefungovaly zákony džungle," říká Martin Kupka.

Podle Jakuba Michálka návrh ministerstva aktivní firmy k zveřejnění výkazů nedonutí. "To, co navrhuje ministerstvo, povede jen k rychlejší likvidaci problémových firem," říká. V případě jeho návrhu by pak na plnění povinností dohlížel finanční úřad v rámci daňové kontroly.

České firmy a obchodní rejstřík

 

České firmy a obchodní rejstřík

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist