Až každý dělník bude mít svého robota a inkasovat za něj mzdu...

Přežije kapitalismus? Tuto otázku si položil i rakousko-uherský ekonom Josef Schumpeter, rodák z moravské Třešti.

Zatímco Marx, který mimochodem zemřel ve stejném roce, kdy se Schumpeter narodil, tedy v roce 1883, se zabýval násilným převratem (zabitím) kapitalismu a přechodem ke komunismu, vize Schumpeterova byla optimističtější − a už vůbec ne násilná. Ještě za dob Marxe byla ekonomie všeobecně považována za "dismal science", tedy ponurou vědu. Mělo se za to, že pro obyčejné dělníky neskýtá systém založený na soukromém kapitálu (kapitalismus) žádné světlé zítřky. Systém sám od sebe se nezlepší a k jeho ukončení je třeba násilný převrat.

Schumpeterova vize byla jiná. Měl sice za to, že se kapitalismus nepřežije, ale z úplně jiných důvodů, než uváděl Marx. Věřil, že se přetaví v jakýsi kolektivismus/socialismus, protože díky pokroku a automatizaci se vytratí role podnikatele soukromníka.

Na otázku, zda kapitalismus přežije, odpovídal: "Nemyslím si, ale nikoliv kvůli své slabosti, ale proto, že se sám spontánně vyvine v něco lepšího."

Těžko zařaditelný Schumpeter mimochodem nikdy nebyl nějakým levicovým myslitelem, patřil spíše k rakouské ekonomické škole, kterou proslavil zejména Friedrich August Hayek. Schumpeter předpověděl, že stroje za nás budou schopny (roz)počítat rizika, inovace se budou zavádět automaticky.

Je to vlastně překvapivě jasnozřivé vidění světa, které je ovšem srozumitelné až nyní, v době, která žije rodící se umělou inteligencí.

Schumpeter také předpokládal, že vlastnictví se odtrhne od podnikatele šéfa. Jeden z možných způsobů, jak si to lze hypoteticky představit: časem se rozvine akciový trh natolik, že každý dělník bude vlastnit "průměrnou akcii". Pracovat tedy bude pro ředitele firmy, zdánlivého kapitalistu, ale tím skutečným konečným vlastníkem, držitelem akcií firmy, bude nakonec on sám. Takže zisk, který mu jeho zdánlivý šéf na mzdě "utrhne od huby", dostane nazpátek ve formě dividend. Na celkovém růstu ekonomiky se tak bude podílet jaksi zpětně. Současné debaty o vlastnictví umělé inteligence a globálním garantovaném minimálním příjmu (obě debaty jsou zatím v plenkách) tak vlastně na Schumpetera navazují. Kdyby každý dělník vlastnil robota nebo akcii robota-kapitálu, který za něj pracuje, a inkasoval za něj "svou" mzdu, problém s ekonomickým dopadem robotizace by byl celkem vyřešen.