Přežije kapitalismus? Tuto otázku si položil i rakousko-uherský ekonom Josef Schumpeter, rodák z moravské Třešti.

Zatímco Marx, který mimochodem zemřel ve stejném roce, kdy se Schumpeter narodil, tedy v roce 1883, se zabýval násilným převratem (zabitím) kapitalismu a přechodem ke komunismu, vize Schumpeterova byla optimističtější − a už vůbec ne násilná. Ještě za dob Marxe byla ekonomie všeobecně považována za "dismal science", tedy ponurou vědu. Mělo se za to, že pro obyčejné dělníky neskýtá systém založený na soukromém kapitálu (kapitalismus) žádné světlé zítřky. Systém sám od sebe se nezlepší a k jeho ukončení je třeba násilný převrat.

Schumpeterova vize byla jiná. Měl sice za to, že se kapitalismus nepřežije, ale z úplně jiných důvodů, než uváděl Marx. Věřil, že se přetaví v jakýsi kolektivismus/socialismus, protože díky pokroku a automatizaci se vytratí role podnikatele soukromníka.

Na otázku, zda kapitalismus přežije, odpovídal: "Nemyslím si, ale nikoliv kvůli své slabosti, ale proto, že se sám spontánně vyvine v něco lepšího."

Těžko zařaditelný Schumpeter mimochodem nikdy nebyl nějakým levicovým myslitelem, patřil spíše k rakouské ekonomické škole, kterou proslavil zejména Friedrich August Hayek. Schumpeter předpověděl, že stroje za nás budou schopny (roz)počítat rizika, inovace se budou zavádět automaticky.

Je to vlastně překvapivě jasnozřivé vidění světa, které je ovšem srozumitelné až nyní, v době, která žije rodící se umělou inteligencí.

Schumpeter také předpokládal, že vlastnictví se odtrhne od podnikatele šéfa. Jeden z možných způsobů, jak si to lze hypoteticky představit: časem se rozvine akciový trh natolik, že každý dělník bude vlastnit "průměrnou akcii". Pracovat tedy bude pro ředitele firmy, zdánlivého kapitalistu, ale tím skutečným konečným vlastníkem, držitelem akcií firmy, bude nakonec on sám. Takže zisk, který mu jeho zdánlivý šéf na mzdě "utrhne od huby", dostane nazpátek ve formě dividend. Na celkovém růstu ekonomiky se tak bude podílet jaksi zpětně. Současné debaty o vlastnictví umělé inteligence a globálním garantovaném minimálním příjmu (obě debaty jsou zatím v plenkách) tak vlastně na Schumpetera navazují. Kdyby každý dělník vlastnil robota nebo akcii robota-kapitálu, který za něj pracuje, a inkasoval za něj "svou" mzdu, problém s ekonomickým dopadem robotizace by byl celkem vyřešen.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.