Nejtěžší chvíle Merkelové. Bojuje o politické přežití

Za téměř 13 let, kdy je Angela Merkelová německou kancléřkou, už překonala spoustu politických krizí. Nakonec se vždy ukázalo, že je silnější než její soupeři. Teď je ale zřejmě v nejtěžší situaci od doby, kdy se v roce 2005 ujala funkce. Jde o její politické přežití.

Nejvážnější je situace ohledně migrace. Kancléřka a šéfka křesťanských demokratů (CDU) bojuje se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU).

Ministr vnitra a šéf CSU Horst Seehofer dal včera Merkelové fakticky ultimátum − během necelých dvou týdnů kancléřka musí zásadně pohnout s řešením migrační krize, jinak jí CSU může vypovědět poslušnost.

"Situace je vážná, ale lze ji vyřešit," uklidňuje sice Seehofer. Přesto kvůli tomuto sporu hrozí pád vlády velké koalice, ve které je vedle bloku CDU/CSU také sociální demokracie (SPD).

Seehofer prosazuje, aby mohli němečtí policisté na hranicích zadržet ty běžence, kteří už požádali o azyl v jiné zemi EU nebo v ní byli zaregistrováni, ale přesto se snaží dostat do Německa. Policie by pak tyto lidi vrátila zpět do státu, ve kterém o ochranu požádali.

Merkelová ale s tímto postupem nesouhlasí. Pokud na něm bude Seehofer skutečně trvat, nejspíš by ho z funkce ministra vnitra odvolala. To by ale takřka určitě znamenalo konec desítky let trvající spolupráce CDU a CSU a také pád současné vlády velké koalice.

Kancléřka zatím dostala další čas − Seehofer svolil k tomu, že s vracením migrantů počká na výsledky summitu lídrů EU, který bude koncem příštího týdne.

Pokud by Němci na hranicích každého migranta prověřili a zjistili, že už je registrován v jiné zemi unie, mohli by ho podle pravidel do tohoto státu vrátit. Jenže když takový postup zavedou, riskují, že Italové nebo Řekové dovolí všem migrantům přes své území prostě projít na cestě do Německa či do Švédska, kam většinou beztak chtějí.

Podle Merkelové by to vedlo k tomu, že by hraniční kontroly zavedly i další země. A Schengen by tak fakticky skončil. Existence společných hranic přitom mimo jiné velmi prospívá na vývoz orientované německé ekonomice. Stejně jako té české. "Když se nám nepodaří nalézt společnou odpověď na výzvy spojené s nelegální migrací, může to zpochybnit základy Evropské unie," varovala kancléřka.

CSU její migrační politiku kritizuje dlouhodobě. Nyní ale přitvrdila, protože ji v říjnu v jejím Bavorsku čekají zemské volby. A podle průzkumů to vypadá, že CSU v nich přijde o absolutní většinu kvůli konkurenci ze strany protiimigrační Alternativy pro Německo.

Merkelovou ohrožuje hlavně migrace, ale valí se na ni i další problémy. Už dnes přivítá na zámku Meseberg nedaleko Berlína francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jenž od ní bude chtít slyšet, které reformy eurozóny podpoří. Kancléřka už předběžně souhlasila s tím, aby mohly země s eurem dostat pomoc ve formě levných půjček, pokud je zasáhne nenadálá hospodářská krize nebo když se pustí do důležitých, ale nákladných reforem.

"Tady jsme udělali značný pokrok," řekla Merkelová o německo-francouzských jednáních, jejichž výsledkem má být společná shoda na změnách ve fungování eurozóny.

Řada poslanců z její vlastní strany ale zavádění mechanismů na podporu slabších států s eurem odmítá. Proti jsou i některé země jako například Nizozemsko.

Na kancléřku navíc čeká také další problém − jednání o zmírnění řeckého státního dluhu. Ministři financí států s eurem to budou řešit už ve čtvrtek. Země eurozóny už před několika lety slíbily, že řecký dluh sníží, pokud Atény úspěšně ukončí svůj záchranný program. A to by se mělo stát v srpnu.

V tom případě by měly země eurozóny například snížit úroky, které musí Řecko za záchranné půjčky platit, nebo prodloužit dobu splatnosti těchto úvěrů. To vše by Aténám ulehčilo jejich dluhové břemeno. Někteří politici v bloku CDU/CSU ale mají s úlevami pro Řecko problém.