Jsou historické události, které jsou sice zmiňovány v dějepisných syntézách, ale nezakotví ve vědomí společnosti. Vstup německých demokratických stran do československé vlády 12. října 1926 patří mezi takovéto jevy. Po pravdě je třeba říci, že v přehledech dějin Československa bývá o tomto kroku referováno jen jako o okrajovém jevu bez významu a důsledků.

Prostě agrárnický mistr politických kompromisů a virtuos politické moci Antonín Švehla měl v polovině 20. let už do té míry plné zuby Kramářových nespolehlivých a svévolných českých ultranacionalistů, že využil vhodné konstelace a povolal do své třetí vlády představitele prorepublikánských německých lidovců a agrárníků. Byla to ale skutečně jen politická epizoda?

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Která ministerstva Němcům nabídla vláda Antona Švehly?
  • Jakou roli sehrála mezinárodní diplomacie?
  • Jak rozsáhlá byla státní podpora německého školství, univerzit a kultury v ČSR?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.