Americký koncern General Electric zřejmě čeká ve Francii neobvyklá pokuta. Pokud energetický podnik nedodrží svůj dřívější slib, že do konce roku 2018 ve Francii vytvoří tisíc nových pracovních míst, bude muset zaplatit miliony eur. Řekla to francouzská ministryně práce Muriel Pénicaudová.

Podobné zprávy mají spíše symbolickou váhu. Mohou ale ohrozit probyznysovou image prezidenta Emmanuela Macrona.

Před čtyřmi lety se o energetickou divizi předního průmyslového podniku Alstom utkali dva hráči, německý Siemens a právě americký koncern General Electric. Jejich souboj trval téměř dva měsíce.

34 mil. eur

Takovou pokutu by mohla zaplatit americká společnost GE Francii.

Nedokázala splnit svůj slib z roku 2014, že ve Francii vytvoří tisíc nových pracovních míst.

Pro Francouze nebylo snadné si vybrat. Prodej aktiv, která jsou považována za pověstné "rodinné stříbro", je v zemi vždy vnímám velmi citlivě. I proto si tehdejší vláda socialisty Francoise Hollanda kladla několik podmínek.

Jednou z nich byl i závazek, že General Electric vytvoří ve Francii do konce roku 2018 tisíc pracovních míst.

Američané pak za energetickou divizi zaplatili 12,4 miliardy eur.

Jenže zhruba rok poté, co dohodu uzavřela, společnost General Electric oznámila rozsáhlé propouštění. Tehdy kvůli nízkým cenám ropy a plynu propustila v evropských závodech 6500 lidí. Loni v listopadu dostalo výpověď dalších 12 tisíc zaměstnanců, většinou pracujících mimo americký trh.

Tyto dvě vlny propouštění se Francii vyhnuly. General Electric ale svůj slib, který dala socialistické vládě v roce 2014, nedokáže splnit. Ministru financí Brunovi Le Mairovi to minulý týden oznámil výkonný ředitel amerického podniku John Flannery, který se ujal vedení firmy loni v srpnu.

Důvodem je "nepříznivá situace na trhu".

Tedy vedle nižších cen ropy a plynu také odklon k obnovitelným zdrojům, což snižuje poptávku po zařízeních na výrobu energie z fosilních paliv, jež firma vyrábí. Tržby General Electric loni klesly zhruba o procento na 122 miliardy dolarů.

Flannery upozornil, že z plánované tisícovky firma zatím vytvořila pouze 323 nových pracovních pozic. Francouzská vláda se tak dostala pod tlak od opozice a hlavně pak od socialistů, aby General Electric za nedodržené závazky pokutovala.

A vláda naznačila, že jim vyhoví. "Dohoda mluví o pokutě 50 tisíc eur za každé pracovní místo, které nevznikne," uvedla pro televizi BFM TV ministryně práce Penicaudová. Uznala ale, že podnik byl v nelehké situaci. Celková pokuta se může vyšplhat asi na 34 milionů eur, v přepočtu na 880 milionů korun.

Ve hře je symbolika

Záležitost má hlavně symbolický význam. Je to test pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který vystupuje jako probyznysový lídr, jenž se snaží do Francie nalákat zahraniční investory.

Macron, který před několika týdny oslavil první rok v Elysejském paláci, prosadil řadu reforem, které mají modernizovat francouzskou ekonomiku. Jeho vlajkovou lodí je reforma pracovního trhu, která uvolňuje podmínky pro propouštění i najímání nových zaměstnanců. Prezident očekává, že francouzské firmy díky tomu začnou rychleji nabírat nové lidi, což by mělo vést k postupnému snižování nezaměstnanosti. Ta je nadále vysoká a pohybuje se kolem devíti procent.

Macron také snížil daň pro bohaté nebo daň z kapitálových výnosů. Firmám slibuje, že do budoucna omezí nadměrnou byrokracii či zjednoduší daňový systém. Prezident dále chce do Francie nalákat firmy, které kvůli brexitu plánují opustit Velkou Británii.

Podobné kroky by tak byly v rozporu s pokutou pro americký General Electric za nesplněné sliby. Macron tedy dává v sázku svou pověst.

Ne všichni navíc s pokutou pro podnik z USA souhlasí. Například poslanec Macronovy vládní strany Republika vpřed Gilles Le Gendre uvedl, že Paříž by nejprve měla zhodnotit, zda byl tento slib vůbec uskutečnitelný.