Když v roce 2002 vyhrála turecká Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) poprvé volby a její šéf Recep Tayyip Erdogan sestavoval svoji první vládu, psalo se a hovořilo o tom, že je konečně možné vytvořit muslimskou obdobu západní křesťanské demokracie. O šestnáct let, patery volby a jeden pokus o puč později se v Turecku vyvinul staronový osvědčený model vlády pevné ruky.
Po víkendových parlamentních i prezidentských volbách má Erdogan s novou ústavou v rukou moc srovnatelnou s Vladimirem Putinem nebo Si Ťin-pchingem. Může vládnout pomocí dekretů, z vlády odpovědné parlamentu se stal i na papíře sbor přikyvovačů. A v parlamentu se původně konzervativně islámská AKP musí opírat o spolupráci s ultranacionalistickou stranou MHP, která překvapivě získala jedenáct procent hlasů. Snad jedinou dobrou zprávou je, že krom opoziční sekularistické Lidové republikánské strany se do parlamentu dostala i kurdská Lidová demokratická strana (HDP).
Sám Erdogan zvítězil v souběžně konaných prezidentských volbách už v prvním kole, což je vzhledem ke špatné ekonomické situaci překvapení. O tom, že si nebyl jist podporou, svědčí fakt, že volby o osmnáct měsíců uspíšil. I tak ale mnozí jeho kritici o férovosti průběhu a pravdivosti výsledků pochybují.
Ještě na vás čeká 60 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.