Druhý Babišův pokus dostat se z vodítka

Vypadá to jako triumf, ale tohle všechno už loňský volební vítěz Andrej Babiš jednou absolvoval. Jeho obměněný vládní tým dnes nastupuje na Pražský hrad úplně stejně, jako si tam přesně před 195 dny přišel pro jmenování od prezidenta republiky ten předchozí. A neexistuje zatím žádná jistota, že to zase neskončí blamáží a že za dalšího půl roku si Babiš nepovede na Hrad i svůj třetí mančaft.

To podstatné, důvěra sněmovní většiny, totiž premiérovi pořád uniká. Asi jako chrtům umělý zajíc při psím dostihu. Zaprvé komunisté pořád šroubují cenu svých patnácti hlasů. Nově odmítají Taťánu Malou jako ministryni spravedlnosti a trvají jejich výhrady k Adamu Vojtěchovi v čele zdravotnictví, které Babiš ignoroval. Navíc požadují upřesnění, o kolik a kdy se v příštích letech zvýší důchody a minimální mzda, a také garance, že vláda včas předloží zákony obsahující priority KSČM.

Zadruhé ovšem začíná i sociálním demokratům docházet, do jaké pasti se nechali vlákat. Pokud Miloš Zeman nejmenuje ministrem zahraničí jejich oficiálně navrženého kandidáta Miroslava Pocheho, Babiš už jasně řekl, že požadovaný kompetenční spor s prezidentem nevyvolá. Což z ČSSD činí bezmocnou služku a z předsedy Jana Hamáčka šaška, který bude do roztrhání těla dopoledne řídit vnitro a odpoledne zahraničí. Sílí proto požadavek svolat předsednictvo strany, kde by se kromě náhrady za Pocheho dal revidovat vstup ČSSD do Babišovy vlády.

Vzhledem k tomu všemu se docela klidně může stát, že až se bude 11. července ve sněmovně hlasovat o důvěře, čerstvě jmenovaná druhá Babišova vláda ji nemusí získat. Co by to znamenalo? Zdaleka nejen satisfakci pro ty, kdo připomínají, že prezident Miloš Zeman cynicky načasoval jmenování první polistopadové vlády s podporou komunistů na výroční den popravy komunisty umučené Milady Horákové.