Pryč z daňové pasti. Stát změní pravidla podpory inovativních firem

Firma vymyslela nový výrobek a výdaje na jeho vývoj si odečetla z daní. Finanční správa jí ale odpočet kvůli drobným formálním pochybením v projektu neuznala. Tato praxe, kterou si berní úředníci osvojili v posledních letech, by měla skončit. Změní se totiž pravidla pro daňové odpočty na výzkum a vývoj. Firmy už nebudou muset projekty sepisovat dopředu. Nově bude stačit, když je zpracují ex post.

"Podnikatelům odpadne pocit nejistoty. Drtivá většina neshod v posledních třech čtyřech letech vychází z formálních pochybení v projektech, které musí firmy napsat dopředu. Finanční úřady je pak opravdu chytají na banalitách," říká šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, který je místopředsedou vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ta má průlomové změny schvalovat poslední červnový pátek.

Premiér Andrej Babiš, který vládní vědecké radě předsedá, pověřil Havlíčka úkolem najít s dalšími odborníky pravidla, schůdná pro podnikatele i finanční správu. "Obě strany měly na počátku velmi odlišné názory, nakonec ale dospěly ke kompromisům. Zásadní je, že se s navrženými úpravami ztotožnilo ministerstvo financí," zdůrazňuje Havlíček. Úřad pod vedením Aleny Schillerové bude muset připravit legislativní změny. Ministryně přitom ještě letos na jaře uvažovala i o možnosti daňovou podporu úplně zrušit.

Nově budou firmy finančnímu úřadu pouze oznamovat, že zahajují inovační projekt a že případně uplatní daňový odpočet. Zamezí se tak zneužívání podpory, kdy firmy zpětně hledají aktivity, na které se snaží získat daňovou úlevu. Detailní projekt pak vývojáři zpracují nejpozději ke dni podání daňového přiznání, ve kterém odpočet poprvé uplatní. V den D, kdy projekt odstartuje, zašlou finančnímu úřadu avízo a od té doby mohou uplatnit odpočet daně. Co se dělo předtím, nemusí úředníky zajímat.

Nyní kontroloři mnohdy zpochybňují dobu vývoje a tvrdí, že vývojáři zahájili činnost už dřív. "Podnikatel třeba uvedl, že s výzkumem začal 1. července. Při kontrole úředníci zjistili, že někdo s někým komunikoval už 1. dubna, načež celý projekt shodili," poukazuje Havlíček. Firma pak musí vrátit daň z příjmu, kterou si odečetla, plus penále a úroky z prodlení.

Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy připomíná, že právě okamžik zahájení projektu a neplnění formálních náležitostí byly hlavní věci, kolem kterých se finanční správa v poslední době točila. "Projekt se vyvíjí, teprve při jeho realizaci se ukáže, že na to musíte jít jinak, abyste dosáhli cíle," vysvětluje Čížek. Od firem ví, že finanční úřady mezi důvody zamítnutí kvalitního projektu uváděly i to, že v něm chybělo nějaké jméno, podpis či uvedení místa. Zpracování projektu ex post, jak je běžné v jiných zemích, prosazovali také poradci ze společnosti Deloitte. "Je zájmem všech zúčastněných stran nastavit systém daňových odpočtů tak, aby se podpořila konkurenceschopnost a současně snížila nejistota při využívání tohoto nástroje nepřímé podpory," přimlouvá se Luděk Hanáček z Deloittu.

Berní úředníci budou nadále posuzovat, zda vývojáři přišli s něčím novým. Mohou si k tomu přizvat znalce. Úvaha, že by se posudků ujala státní Technologická agentura, padla. "Měli jsme obavy, že zavedeme nový institut, který vše prodlouží a bude stát peníze, a je otázkou, jestli přinese zlepšení," vysvětluje Havlíček.

Novinky v pravidlech ale nepomohou firmám, kterým už finanční správa odpočty daně zpochybňuje. Některé se proto soudí. "Šlo nám o odstranění nejistoty do budoucna," říká Havlíček. Předpokládá, že změny by mohly platit už v příštím roce.

Náročné kontroly finančních úřadů, které s podstatou skutečného výzkumu a vývoje nemají příliš společného a jdou po malichernostech, podnikatele odrazují od využívání daňových odpočtů. "Hlavně od menších firem máme signály, že se podpory raději zřeknou, než aby měly problémy," potvrzuje za svaz průmyslu Čížek.