Umělá inteligence láká i české banky. Nahradit může pozice s rutinní činností

Umělá inteligence, tedy chytré počítače, které se umí učit ze svých chyb a někdy i samostatně rozhodovat, nacházejí uplatnění napříč ekonomikou.

Výrazně projevit by se přitom mohly i v poměrně konzervativním oboru, a to finančnictví.

Mezi příklady využití ve vnitřním fungování bank patří třeba zpracování dokumentů či vyhodnocování dat o klientech. Prostor pro aplikaci se nachází i ve vztahu s klientem. Příkladem může být virtuální asistentka Ema, kterou začne na českém trhu v nejbližších týdnech testovat ING Bank. O tom, jak Ema funguje, se zmínil šéf české ING Bank Isold Heemstra na setkání Economia Fintech Leaders Clubu dne 22. června.

Virtuální asistentka Ema je zabudovaná v mobilní aplikaci a klienti by skrze ni měli moct pomocí hlasu zařizovat běžné úkony se svým účtem. Asistentku vyvíjeli přímo tuzemští pracovníci banky, kteří pro její vývoj získali finance a podporu přímo od nadnárodního vedení společnosti. O svém projektu ho přesvědčila interní soutěž, kde se loni sešlo zhruba pět set návrhů inovací z různých částí světa.

"Ema je něco jako Siri, ale v rámci bankovní aplikace ING," pomáhá si příměrem k virtuálnímu asistentu od společnosti Apple šéf Isold Heemstra. "Využíváme vlastní technologii v kombinaci s cloudovým řešením od externí společnosti," vysvětluje Heemstra.

Poté co banka během půl roku otestuje asistentku Emu na prvních několika tisícovkách zákazníků, se rozhodne o jejím uplatnění i pro běžné zákazníky na dalších trzích.

Nejčastějším důvodem, proč se banky do vývoje těchto aplikací pouštějí, je podle Ivo Gavendy ze společnosti Accenture snaha snížit náklady. To by se však mohlo časem změnit. "Rozmach umělé inteligence přijde ve chvíli, kdy se banky zaměří spíš na hledání nových příjmů," podotknul na setkání Gavenda, který se v Accenture zabývá poradenstvím pro inteligentní automatizaci.

Data, anebo život?

S rozmachem chytrých algoritmů a s tím, jak umí nahradit rutinní práci, se často pojí obava, že počítače začnou lidem brát práci. A způsobí tak masovou nezaměstnanost. Ne všichni však souhlasí. "Účetnictví jako obor se dramaticky změní, ale já se nedomnívám, že účetní zůstanou bez práce," podotkl k jednomu z často zmiňovaných příkladů Adam Šoukal, šéf fintechové společnosti Roger. "Účetní budou fungovat mnohem víc jako poradci než lidé, kteří zkrátka přepisují faktury do počítače," myslí si Šoukal. Jeho společnost má ostatně s odstraňováním byrokracie dobré zkušenosti. Obchod firmy stojí na faktoringu, tedy poskytování hotovosti firmám tím, že od nich odkoupí krátkodobé pohledávky. Coby technologická firma se však přímo napojuje na účetní systémy svých klientů, a odstraňuje tak z procesu papírování.

Vzhledem k rozmachu technologických řešení se po chodbách bank stále častěji procházejí spíše IT specialisté než bankéři. Ne vždy však banky zvládají inovace vyvíjet "doma", a tak na řadu přicházejí akvizice menších technologických společností. Pro start-upy přitom nemusí být peníze tou jedinou výhodou, kterou jim banky nabízejí. Velkou hodnotu mají i data, která jim v rámci akvizice či strategického partnerství mohou banky poskytnout. A to zvláště v případě firem, které se věnují takzvanému strojovému učení, jedné z podmnožin umělé inteligence. "Pokud chcete vyvinout inteligentní řešení, potřebujete mít dobrý vzorek dat," vysvětluje Adam Šoukal.

Češi mají co dohánět

O využití umělé inteligence se zajímají i české banky. Mnohem připravenější na využití umělé inteligence jsou však zákazníci v jiných státech. Isold Heemstra v tomto ohledu zmínil zejména severské země, Nizozemsko, ale i Španělsko či Turecko. "Přijetí umělé inteligence je v těchto zemích dál než v Německu či střední a východní Evropě," domnívá se.

Nižší zájem o umělou inteligenci v porovnání s jinými státy registruje rozvojové centrum AI Start-up Incubator. Byť sídlí v Česku, do jeho programu se hlásí spíše hráči ze zemí mimo tuzemsko. Ředitel inkubátoru Petr Šrámek však nevidí objektivní důvod, proč by české firmy v této oblasti neměly mít šanci uspět. Umělá inteligence totiž najde uplatnění napříč ekonomikou.

"Je zde nekonečné množství možností něco vytvořit," domnívá se. Podle něj mohou české firmy uspět například ve chvíli, kdy se zaměří na nějakou velmi úzkou mezeru na trhu. "I relativně malý tým může získat celosvětovou pozornost," tvrdí Šrámek.

V rozvoji umělé inteligence však bude hrát velkou roli ještě jeden aspekt, a to legislativní rámec. Ten v tuto chvíli v Česku i Evropské unii chybí. "Toto je jedna z překážek, které širšímu zavádění umělé inteligence brání," zmínil na debatě Ivo Gavenda z Accenture. Zákony regulující učenlivé stroje budou teprve vznikat, nevhodně navržené zákony však mohou rozvoj učenlivých strojů naopak zbrzdit. Adam Šoukal v tomto ohledu zmínil příklad regulace ve financích, která podle něj rozvoj fintechových firem v Evropské unii zbytečně brzdí.