HN: Kolik vás prezidentské volby stály? Těch maximálně povolených 40 milionů na kampaň?
Když se započtou všechny náklady, tak asi 45 milionů.
HN: Plus rok a půl vašeho života.
To bych spíš připsal k výhrám. Potkal jsem lidi, které bych jinak nepotkal, a viděl věci, které se jinak než při takové kampani vidět nedají.
HN: Litujete peněz, které jste do toho dal?
Peněz nelituju skoro nikdy.
◼ Textař, spisovatel, producent a vystudovaný antropolog kandidoval v letošních prezidentských volbách. V prvním kole získal necelý půlmilion hlasů.
◼ V roce 1990 založil se třemi společníky sázkovou kancelář Fortuna, kterou pak v roce 2004 prodali. Jak Horáček říká, i dnes sleduje, jak se Fortuně daří.
"Ano, trochu. Já tam byl i po prodeji nějaký čas ve správní radě. Dnes už je to ale jiné podnikání. Fortuna je součástí velké a silné skupiny. A ten hlavní rozdíl je, že za mých dob se ještě nesázelo přes internet. Což logicky také nevyvolávalo tolik závislosti. Když jste si chtěl vsadit, musel jste sednout do tramvaje, jet čtyři zastávky na nejbližší pobočku a tam vyplnit tiket. Dneska můžete sázet v obýváku live sázky třeba na to, jak za dvě minuty dopadne probíhající gem v tenise."
◼ Právě sázkám – na dostihovém závodišti v Chuchli – se Michal Horáček věnoval už za minulého režimu. Od té doby má rád hotové peníze.
"Strávil jsem přes dvacet let ve hře. Tam se člověk bankovek fyzicky dotýkal. To bylo potvrzení, že je ve hře. Ano, mám hotové peníze rád a jednoznačně jim dávám přednost. Byť je jasné, že když platíte velkou sumu, je hloupé peníze nosit v kufru a použijete bankovní převod," řekl HN.
HN: Tomu nevěřím. Je to přece i pro vás citelná suma.
Tak samozřejmě jsem si za to mohl něco koupit. Já ale po ničem zvláštním netoužím. A něco jsem za ty peníze dostal. Získal jsem přehled, jak naše země tiká. To nezjistíte jinak, než že ji celou objedete. Což jsem udělal.
HN: A vaše zpráva o stavu Česka?
Je fantastické, když přijedete do vesnice nebo malého města a zjistíte, že jsou tam v něčem nejlepší na světě. Nebo patří k naprosté špičce. Třeba v Sušici dělají stěžně na jachty. Kluci u Frýdku-Místku vyrábějí světově úspěšná padáková křídla. A v Hanušovicích se dělají nejlepší koloběžky na světě. Jezdí na nich mistři světa. To jsou úžasné příběhy, které většina lidí nezná. Současný český hospodářský úspěch je dobře založený.
HN: Mluvíte o tom s takovým nadšením, že bych skoro řekl, že to nějak umělecky ztvárníte. Už píšete knihu? Nebo muzikál?
Asi by to bylo fajn. S kolegou Jiřím Táborským, který mi pomáhal s médii, jsme si vedli celkem obsáhlé záznamy.
Takže mám svoje cesty docela dobře zmapované. Kniha to ale asi nebude.
HN: Co tedy?
Asi budu mít na jedné televizi talkshow a budu tam zvát právě ty zajímavé lidi, které jsem během kampaně poznal. Říkám jim "unsung heroes", hrdinové, o kterých se nezpívá. A o které lze podle mě opřít naši českou hrdost.
HN: Na které televizi to bude?
To zatím neřeknu. Ještě to ani není schválené. Budeme teprve točit pilotní projekt. A pokud to vyjde, mělo by se to vysílat od počátku příštího roku.
HN: Vzpomenete si na moment, kdy jste se rozhodl, že do voleb půjdete?
Určitě to nebyl jeden konkrétní moment. Ale pokud si mám na jeden vzpomenout, tak asi tady u vás v Economii. Když jsem v rozhovoru s Martinem Veselovským připustil, že bych mohl kandidovat. A jakmile něco takového připustíte, už je to hotové.
HN: Říkáte, že život je hra. Jaký byste tehdy na své vítězství vypsal kurz?
Dneska je to jednoduché, protože už víme, jak to dopadlo. Samozřejmě mi ale bylo jasné, že favorit nejsem. Když kandiduje stávající prezident, má strašnou výhodu. Všude na světě. Protože je stále v médiích. Já pracoval osmnáct hodin denně, stále jsem někde mluvil nebo něco psal. A když jsem se díval na monitoring médií, moje expozice byl výrazně menší než Miloše Zemana. O řád! Měl jsem tak asi čtyři procenta toho, co on.
HN: Napadlo vás, že byste v dalších prezidentských volbách zase kandidoval?
Napadlo.
HN: Takže to připouštíte?
Jen říkám, že mě to napadlo, protože to vás nemůže nenapadnout. Ale téměř jistě kandidovat nebudu. Mým cílem byla změna. Zdálo se mi neblahé, jak prezident vykonává funkci, a chtěl jsem ho vystřídat. Příště už tento důvod nebude.
HN: Vaši někdejší soupeři Jiří Drahoš a Marek Hilšer kandidují do Senátu. To vás neláká?
Do Senátu by možná bylo vhodné kandidovat, protože druhá parlamentní komora bude důležitější než jindy. Podstatné jsou ale detaily. Kde kandidovat? A proti komu? Například v Chomutově by to mělo velký smysl. Pan Marek Hilšer mluvil v kampani o Chomutově mnohokrát, člověk měl pocit, že v Praze ani nežije. Ale dnes kandiduje v Praze! Proti jinému liberálně smýšlejícímu a proevropsky cítícímu politikovi. Proč?
HN: Protože cítí, že tady má nejlepší kurz na výhru?
Možná, ale nemá to etický základ. A není to odvážné. Kdyby kandidoval v Chomutově, tak bych mu tleskal. Ale že kandiduje v Praze proti panu Michálkovi, to se mi nelíbí. Zrovna tak pan profesor Drahoš. Ten zase stále mluvil o Jablunkově a o Slezsku, promlouval "po našymu", a kde kandiduje? V Praze. To je bez boje. Nebo skoro bez boje. Nemá to jisté, ale jeho šance je velká. Přitom smysl by mělo, kdyby kandidoval někde v regionu proti stávajícímu senátorovi, který zastává jiné hodnoty než on. Tam bych kandidoval já. Myslím, že bych měl o hodně vyšší cíl než jen "být v Senátu".
HN: A budete kandidovat?
Ne.
Co se dočtete dál
- Jakou činností dnes Michal Horáček tráví nejvíce času.
- Kdyby mu bylo osmnáct, jaký obor by šel studovat.
- Zda ho jako hráče lákají kryptoměny.
- Na co v životě změnil názor.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
