Rachot ze železářství. Do Prahy míří jeden z nejlépe hrajících rockových kolosů současnosti: Pearl Jam

Pearl Jam jsou uragán, jeden z nejlépe hrajících rockových kolosů současnosti. Žene ho charismatický Eddie Vedder, až do vyčerpání skvěle intonující mužným barytonovým hlasem, jinak ovšem autor křehkých textů plných pochybností. A vždy má v zádech tvrdé kytarové riffy věrných, po desítky let sehraných muzikantů.

Tuto neděli se Pearl Jam po šesti letech vrací do pražské O2 areny, poprvé nejen jako padesátníci, ale také už svým způsobem "přeživší". Pearl Jam jsou dnes z někdejší velké trojky posledními aktivními proponenty žánru zvaného grunge, jejž šířily sestavy Nirvana či Soundgarden. Zpěvák té první, Kurt Cobain, už není živ čtyřiadvacet roků. Frontman té druhé, Chris Cornell, odešel vloni.

Burrita, burgery a piva

Dnes venku zastavují autobusy s fanoušky, kteří chtějí spatřit, kde to vše začalo, ale jinak se zase tolik nezměnilo: téměř před třiceti lety tam bylo železářství a je tam dodnes. Zde, v americkém Seattlu, ve sklepení s rezavým vodním potrubím a zdmi polepenými koberci kvůli lepší akustice, roku 1990 začínali Pearl Jam.

Při zkoušení svých prvních, dodnes hraných hitů očima brázdili po místnosti − třeba po plakátech bluesrockového kytaristy Stevieho Raye Vaughana − a peníze prý měli akorát tak na burrita, burgery a piva. Nahoře celou dobu fungoval obchod, kam místní chodili pro pily, barvy nebo laky. Kravál z podzemí prý zněl jen jako hlasitější rádio.

Kdo byli: jádro Pearl Jam vzniklo ze zbytků dnes už zapomenutých seattleských formací, především té zvané Mother Love Bone. Její zpěvák se předávkoval heroinem a nedožil se ani vydání prvního alba. Ovšem kolegové, kytarista Stone Gossard a Jeff Ament, spolu chtěli hrát dál. Našli ještě kytaristu Mikea McCreadyho, natočili pár instrumentálních demokazet a poslali je do oběhu s tím, že hledají zpěváka. Jednou se kazety vrátily s připsanými texty a nazpívanými vokály od muže jménem Eddie Vedder.

Znát ho nemohli, introvertního kluka, z dětství zatíženého zjištěními, že otec není jeho pravým otcem, že školu měl možná dostudovat, že pracovat jako číšník, hotelový hlídač, na benzince nebo v drogerii je vyčerpávající. A snažit se uchytit v muzice ještě těžší. Nejvíc ho prý bavilo surfování − legenda praví, že slova k prvním třem hitům Pearl Jam vymyslel na surfovacím prkně.

Formující období Pearl Jam lze tedy přesně vyměřit od října 1990, kdy mu spoluhráči koupili letenku a Vedder za nimi přiletěl do Seattlu, až po srpen 1991, kdy vydali debutové album jménem Ten.

Kontext: důležitý. Měsíc po vydání desky Ten, do té doby přehlížené, se na trhu objevila nahrávka Nevermind skupiny Nirvana, s níž byli chlapci z Pearl Jam na ostří nože. "Kariérista", "prodejný muzikant", "populista", říkávali o Vedderovi fanoušci podle nich nekompromisnějšího, hudební průmysl negujícího Kurta Cobaina, jenž naplňoval antiestablishmentové ideály.

Vedder byl zprvu asi hůře čitelný: v muzice Pearl Jam místní slyšeli snahu proniknout do rádií, vzít to hopem. Přitom v undergroundovém Seattlu bývalo zvykem žít z ruky do úst, koncertovat po klubech pro desítky lidí, odmítat nabídky promotérů i vydavatelství a vůbec si držet odstup, "nezaprodat se".

Dnes se to jeví úsměvně. Zaprvé: nebýt Nirvany, grungeová muzika by zůstala na okraji a s ní dost možná i Pearl Jam. Ale především: nakonec to byli právě Pearl Jam, kdo v 90. letech sváděli největší bitvy s hudebním establishmentem.