Umění a pohlaví v Karlových Varech. I český festival ovlivnila aféra #MeToo

Na nejvěhlasnějším filmovém festivalu světa ve francouzském letovisku Cannes se letos poprvé po mnoha letech nemohl Harvey Weinstein dopouštět skutků za hranou morálky a nejspíš i zákona. Jméno vlivného hollywoodského producenta, jehož desítky žen obvinily ze sexuálního obtěžování, se od loňského podzimu stalo synonymem pokřivených vztahů ve filmovém byznysu.

Podle uměleckého ředitele festivalu v Karlových Varech Karla Ocha by se v domácké atmosféře západočeských lázní něco takového ihned provalilo. Pozvali jsme ho, aby se pro HN vtělil do role genderového průvodce filmovou přehlídkou, jež dnes začíná.

Rozdíl mezi hvězdami nabitou show na Riviéře a jinými setkáními předních filmových tvůrců tu je. V Cannes se letos rozhodli začít s nápravou minulých křivd. A tak po červeném koberci kráčelo 82 žen v čele s předsedkyní poroty herečkou Cate Blanchettovou. Reprezentovaly všechny režisérky, jejichž filmy se za dvaasedmdesátiletou historii akce dostaly do hlavní soutěže. Kdyby vedle nich šli jejich mužští kolegové, zaplnili by s přehledem značnou část kinosálu v nejsledovanějším filmovém paláci světa. Od roku 1946 jich bylo 1688.

Také různé festivaly ve Spojených státech ženskou otázku zohlednily (viz infobox). Lze se však vždy řídit kvótami?

"Gender věru není hledisko, které bychom měli v první řadě na mysli, když přistupujeme k filmu a snažíme se posoudit jeho kvality, ať už k premiéře do soutěžní sekce, nebo k národní premiéře do nesoutěžního programu," popisuje Och dramaturgii festivalu v Karlových Varech.

"Vždy se k filmu přibližujeme především jako k uměleckému dílu, aby sedělo našemu vkusu i našemu publiku."

Genderová obezřetnost

Podle Ocha je dobře, že se o problémech, které vyvolal skandál kolem Harveyho Weinsteina, mluví nahlas.

"V Cannes vlastně všechny ty nechutnosti začaly," přibližuje, proč zrovna tamní festival funguje coby jistý symbol změny v celém filmovém průmyslu.

Když v květnu šéfové všech canneských programových sekcí podepsali výzvu za větší transparentnost a rovnoprávnost při výběru filmů do programu i při volbě osobností na vedoucí pozice organizačních struktur festivalu, ovlivnilo to atmosféru festivalu a na večírcích se toto téma probíralo horem dolem.

Och však upozorňuje, že ne každý festival má pozici Cannes, tedy "jediného festivalu na světě, který může mít všechny filmy, které chce". Má tak moc a možnost nastolit nějakou agendu. Všechny ostatní soutěžní přehlídky musí o filmy bojovat, nikdy nemají jistotu, že jim pečlivě vybrané tituly nevyfoukne konkurence, která je v žebříčku prestiže výš.

Umění a pohlaví v Karlových Varech

Další 3
fotografie

"Jakákoli akce, která je podobně radikální jako kampaň #MeToo, s sebou nese i určitou hysterii," domnívá se karlovarský ředitel. "Ta je rozdmýchávána lidmi, kteří mají na zřeteli také jinou agendu než jen pomoci ženám, a tam je třeba být obezřetný." Dodává, že je třeba posoudit, v čem spočívá podstata konfliktu a kde už začíná tlak a "nucení lidí i institucí k nějakým reakcím pro forma".

Pro menší festivaly než Cannes není možné udržovat požadavek na vyvážený počet soutěžních filmů od režisérek a režisérů. Konkrétně Karlovy Vary dávají dohromady program v době, kdy spousta producentů chce počkat a zkusit štěstí později na festivalech v Locarnu či v Torontu.

I kdyby hypoteticky bylo do hlavní soutěže v západočeských lázních vybráno šest filmů režírovaných ženami a šest muži, třeba pět z nich by mohl získat jiný festival, což je běžné, a čtyři z toho snadno mohou být od režisérek. Ne všechny festivaly mají stejné vstupní podmínky, poměřovat je mezi sebou a zavádět kvóty na počty filmů od žen by v současnosti bylo jen na úkor kvality.

Karlovy Vary tedy letos i do budoucna dávají přednost umělecké kvalitě a dramaturgické svobodě. Výsledkem je i tak 44 celovečerních filmů režírovaných ženami, tedy více než čtvrtina.

"Je to shoda okolností. Vždycky to byla shoda okolností," přibližuje Och a upozorňuje, že už před devíti či desíti lety, tedy před vyhrocenými diskusemi o rovnoprávnosti pohlaví ve filmu, vytvořily Vary retrospektivu zaměřenou na mladé ruské filmařky pod názvem Rusko v ženském rodě. "Prostě jsme měli pocit, že vyšlo více debutů a raných filmů režisérek z Ruska, které stojí za to, aby byly vloženy do jedné sekce. To samé jsme udělali před třemi lety s Mexikem a ani tehdy to ještě nebyla součást žádného diskurzu," poznamenává.

Berlinale se blýská na lepší časy

Jednu "genderově vyváženou" změnu na celosvětové festivalové mapě přehlédnout nelze. Novým uměleckým ředitelem Berlinale bude Carlo Chatrian a po jeho boku stane coby výkonná ředitelka Mariette Rissenbeeková. V zákulisí se přitom už před několika měsíci šuškalo, že novým výkonným ředitelem bude žena. Obměny bylo zapotřebí, v posledních letech se čím dál víc hovoří o upadající úrovni hlavní soutěžní sekce německého festivalu, který byl po dekády spolu s Cannes a Benátkami považován za nejvlivnější na světě.

"Na pomoc si beru osobní zkušenost, která sahá až do počátku 90. let, kdy samozřejmě karlovarský festival zachránili muž a žena," přibližuje Och, proč je genderová pestrost potřeba spíše ve vedoucích pozicích než v soutěžních sekcích. "Jiří Bartoška s Evou Zaoralovou se navzájem celá léta respektují, každý mají na starost své teritorium, o teritorium toho druhého se zajímají, aniž by do něj nějak zasahovali," hovoří Och o svébytné dynamice v karlovarském týmu.

Podobně vnímá změnu v Berlíně, jež by mohla být signálem pro další festivaly, jak genderový tlak zvládnout a přitom si ještě pomoci.

"Berlinale se blýská na skutečně dobré časy. Protože nový umělecký ředitel Chatrian ukázal, že se o filmy skutečně stará, a coby ředitel Locarna dokázal tamní festival posunout směrem k širšímu profesionálnímu publiku. Dříve to byl skutečně velice elitní zážitek," vzpomíná Och, který se jak s kolegou, tak s výkonnou ředitelkou Rissenbeekovou, jež dlouhá léta vedla instituci German Films, velmi dobře zná. A oba považuje za uznávané profesionály.

Poezie i testosteron

Složení programového oddělení 53. ročníku filmového svátku v Karlových Varech předčí i požadavky mediálně hojně skloňované výzvy známé pod číselnou zkratkou "50/50 2020" (rovné procento mužů a žen ve vedení filmových institucí do roku 2020). Na české přehlídce se o program starají dva muži a čtyři ženy.

Tato v opačném gardu "genderově nevyvážená" dramaturgická jednotka letos sestavila pestrou filmovou nabídku a ženy v ní nehrají vedlejší roli. V regionálně zaměřené vedlejší soutěži Na východ od západu, kde se hrají debuty a druhé filmy jednotlivých tvůrců, jsou tradičně poměrně silně zastoupeny. Letos režírovaly sedm z dvanácti filmů. "Pravděpodobně tu jsou podmínky pro mladé filmařky trošku vstřícnější než v západní Evropě," spekuluje Och.