Rusko a Evropskou unii spojil Trump svým tažením proti Íránu. Vadí jim sankce i vypovězení dohody o jaderném programu

Smířlivě a optimisticky hovořili po summitu v Helsinkách před novináři prezident USA a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin. Jejich slova na tiskové konferenci ale naznačila, že v jednom bodě se zásadně neshodují a Trumpovi to vadí. Tím bodem je Írán.

Americký prezident ho považuje za hrozbu pro Izrael. Po Putinovi žádal, aby omezil íránský vliv v Sýrii. Teherán stejně jako Moskva finančně i vojensky pomáhá režimu syrského prezidenta Bašára Asada, zároveň buduje základny a pozice nedaleko izraelských hranic. Přitom Írán neuznává právo židovského státu na existenci. Napětí letos několikrát přerostlo v izraelské nálety na íránské vojáky v Sýrii a v íránské ostřelování severního Izraele.

"Trump věnoval velkou pozornost izraelské bezpečnosti," prohlásil Putin po rozhovorech. Na rozdíl od jiných problémů tedy americký prezident na ruského v případě Íránu zjevně naléhal.

Syrský režim je ale na přítomnosti íránských pozemních jednotek závislý, samotná ruská letecká podpora by k vítězství nad opozicí nestačila. Navíc Moskva a Teherán postupují od počátku v Sýrii společně. Namísto tlaku na úplné íránské stažení může Putin spíše slíbit, že se íránští vojáci a jejich vojenská technika budou držet dál od izraelských hranic. Což je ale pro izraelskou vládu premiéra Benjamina Netanjahua málo. Kategoricky odmítá, aby si Írán v sousední zemi stavěl základny.

Putin i Trump rovněž potvrdili odlišný názor na politiku vůči Íránu obecně. Zatímco Trump v květnu vypověděl dohodu o íránském jaderném programu a zavádí vůči islámské republice tvrdé ekonomické sankce, Moskva naopak oznámila záměr investovat v přepočtu padesát miliard dolarů do íránského energetického sektoru. Jde tak proti Trumpově strategii Írán ekonomicky izolovat i za cenu střetu s Evropskou unií.

V dohodě z roku 2015 se Írán zavázal podrobit svůj jaderný program mezinárodní kontrole výměnou za zrušení hospodářských sankcí. Trump označil dohodu za neúčinnou a špatnou. Íránské vedení hrozí, že od dohody také odstoupí a obnoví svůj jaderný program bez mezinárodních inspekcí, pokud dohoda nebude přinášet ekonomické výhody.

Evropská unie je ohledně íránské jaderné dohody na straně Ruska a proti USA. Pokusy vyjednat s Američany výjimky ze sankcí pro evropské firmy zatím selhávají. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo napsal v dopise do Bruselu, že Spojené státy chtějí vyvinout na Írán maximální hospodářský tlak, a proto trvá na tom, aby žádné firmy s islámskou republikou neobchodovaly.

Washington dříve uvedl, že postih se bude týkat i evropských firem, které s Íránem obchodují nebo tam investují. Z obav před důsledky sankcí už zastavily své íránské aktivity francouzská ropná společnost Total a automobilka PSA Peugeot. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire potvrdil v pondělí listu Le Figaro, že USA výzvy Paříže k výjimkám ze sankcí pro francouzský byznys v Íránu jednoznačně odmítly.

V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur, dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy. Oproti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná. Příští rok se ale očekává propad, USA zavedou sankce letos v listopadu. Írán bude hlavním tématem setkání ministrů financí skupiny zemí G20 v Buenos Aires, které začne ve čtvrtek.

Americká vláda je maximálně ochotna uvažovat o tom, že některým zemím dá čas na to, aby dovoz íránské ropy omezovaly postupně. "Chceme, aby všichni zredukovali nákup íránské ropy na nulu. V některých případech to ale nejde přes noc," uvedl americký ministr financí Steven Mnuchin.