Smířlivě a optimisticky hovořili po summitu v Helsinkách před novináři prezident USA a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin. Jejich slova na tiskové konferenci ale naznačila, že v jednom bodě se zásadně neshodují a Trumpovi to vadí. Tím bodem je Írán.
Americký prezident ho považuje za hrozbu pro Izrael. Po Putinovi žádal, aby omezil íránský vliv v Sýrii. Teherán stejně jako Moskva finančně i vojensky pomáhá režimu syrského prezidenta Bašára Asada, zároveň buduje základny a pozice nedaleko izraelských hranic. Přitom Írán neuznává právo židovského státu na existenci. Napětí letos několikrát přerostlo v izraelské nálety na íránské vojáky v Sýrii a v íránské ostřelování severního Izraele.
"Trump věnoval velkou pozornost izraelské bezpečnosti," prohlásil Putin po rozhovorech. Na rozdíl od jiných problémů tedy americký prezident na ruského v případě Íránu zjevně naléhal.
Syrský režim je ale na přítomnosti íránských pozemních jednotek závislý, samotná ruská letecká podpora by k vítězství nad opozicí nestačila. Navíc Moskva a Teherán postupují od počátku v Sýrii společně. Namísto tlaku na úplné íránské stažení může Putin spíše slíbit, že se íránští vojáci a jejich vojenská technika budou držet dál od izraelských hranic. Což je ale pro izraelskou vládu premiéra Benjamina Netanjahua málo. Kategoricky odmítá, aby si Írán v sousední zemi stavěl základny.
Putin i Trump rovněž potvrdili odlišný názor na politiku vůči Íránu obecně. Zatímco Trump v květnu vypověděl dohodu o íránském jaderném programu a zavádí vůči islámské republice tvrdé ekonomické sankce, Moskva naopak oznámila záměr investovat v přepočtu padesát miliard dolarů do íránského energetického sektoru. Jde tak proti Trumpově strategii Írán ekonomicky izolovat i za cenu střetu s Evropskou unií.
V dohodě z roku 2015 se Írán zavázal podrobit svůj jaderný program mezinárodní kontrole výměnou za zrušení hospodářských sankcí. Trump označil dohodu za neúčinnou a špatnou. Íránské vedení hrozí, že od dohody také odstoupí a obnoví svůj jaderný program bez mezinárodních inspekcí, pokud dohoda nebude přinášet ekonomické výhody.
Evropská unie je ohledně íránské jaderné dohody na straně Ruska a proti USA. Pokusy vyjednat s Američany výjimky ze sankcí pro evropské firmy zatím selhávají. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo napsal v dopise do Bruselu, že Spojené státy chtějí vyvinout na Írán maximální hospodářský tlak, a proto trvá na tom, aby žádné firmy s islámskou republikou neobchodovaly.
Washington dříve uvedl, že postih se bude týkat i evropských firem, které s Íránem obchodují nebo tam investují. Z obav před důsledky sankcí už zastavily své íránské aktivity francouzská ropná společnost Total a automobilka PSA Peugeot. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire potvrdil v pondělí listu Le Figaro, že USA výzvy Paříže k výjimkám ze sankcí pro francouzský byznys v Íránu jednoznačně odmítly.
V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur, dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy. Oproti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná. Příští rok se ale očekává propad, USA zavedou sankce letos v listopadu. Írán bude hlavním tématem setkání ministrů financí skupiny zemí G20 v Buenos Aires, které začne ve čtvrtek.
Americká vláda je maximálně ochotna uvažovat o tom, že některým zemím dá čas na to, aby dovoz íránské ropy omezovaly postupně. "Chceme, aby všichni zredukovali nákup íránské ropy na nulu. V některých případech to ale nejde přes noc," uvedl americký ministr financí Steven Mnuchin.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist