Euro na Balkánu je politickou hrou. Bulharsko jako první země po třinácti letech míří do eurozóny

Bulharsko jako první země po třinácti letech zamířilo do eurozóny. Je to přání politiků, velké části obyvatel i bankéřů, kteří přestali důvěřovat vlastnímu regulátorovi. Vstup do eurozóny ale není v první řadě ekonomické, nýbrž politické rozhodnutí. Na Balkáně − nejen v Bulharsku − si tohle velmi dobře uvědomují například i proto, že nyní čelí zvýšenému tlaku Ruska na to, aby své vazby se Západem spíš oslabili. Euro je tak důležitým politickým poutem k Evropě.

Nicméně důvody pro podporu eura mohou být také ryze praktické. Bulharskou ekonomikou zahýbal v roce 2014 pád banky KTB, čtvrtého největšího finančního ústavu. Nyní panují pochybnosti kolem dalšího finančního domu − Fibank, shodou okolností v tuto chvíli také čtvrtého největšího. "Když Bulharská centrální banka dělala stress testy v roce 2016, problémy měly dvě banky, čistě bulharské. Panuje tu prostě nedůvěra vůči centrální bance a bankovní sektor se spíš těší, že jej bude regulovat Evropská centrální banka," říká Nikolaj Stojanov, bankovní analytik bulharského listu Kapital.

Na začátku července Sofie udělala důležitý krok, když si dohodla s vedením eurozóny šest podmínek, které musí do příštího července splnit, aby mohla ekonomika nejchudší členské země EU vstoupit na dva roky do systému ERM II, což je předpokoj eurozóny. Jednou z podmínek jsou právě i nové stress testy bank a zkoumání kvality jejich aktiv. Většina bank s tím podle Stojanova nebude mít problém, protože jsou to dcery velkých zahraničních finančních ústavů.

A bulharský byznys je také pro. "Firmy to uvítají, protože to sníží jejich náklady. Šedesát procent vývozu jde do EU, většinou do zemí eurozóny," tvrdí Jasen Georgijev, ekonom a ředitel sofijského ekonomického think-tanku EPI.

Můžeme mít euro klidně zítra

Bulharsko má dvacet let pevně navázanou měnu na euro (před ním na německou marku), takže žádná vláda s bulharským levem nemůže operovat. "Posledních deset let se proto téma členství v eurozóně neustále vracelo," řekl Georgijev.

Podle letošních zpráv Evropské centrální banky i Evropské komise jsou problémem sice korupce a chudoba, ale nikoli finanční kritéria. Průměrná inflace byla za poslední rok 1,4 procenta (kritérium je maximálně 1,9) a bulharský rozpočet měl v roce 2017 přebytek 0,9 procenta (kritérium jsou maximálně 3 procenta deficitu), státní dluh představuje 29 procent HDP (kritérium je 60 procent). "Moc se toho pro firmy a ekonomiku nezmění, rozhodně to nebude pro ekonomiku šok, i kdybychom to udělali třeba teď hned," domnívá se ekonom Petar Ganev ze sofijského think-tanku IME.