Bulharsko jako první země po třinácti letech zamířilo do eurozóny. Je to přání politiků, velké části obyvatel i bankéřů, kteří přestali důvěřovat vlastnímu regulátorovi. Vstup do eurozóny ale není v první řadě ekonomické, nýbrž politické rozhodnutí. Na Balkáně − nejen v Bulharsku − si tohle velmi dobře uvědomují například i proto, že nyní čelí zvýšenému tlaku Ruska na to, aby své vazby se Západem spíš oslabili. Euro je tak důležitým politickým poutem k Evropě.

Nicméně důvody pro podporu eura mohou být také ryze praktické. Bulharskou ekonomikou zahýbal v roce 2014 pád banky KTB, čtvrtého největšího finančního ústavu. Nyní panují pochybnosti kolem dalšího finančního domu − Fibank, shodou okolností v tuto chvíli také čtvrtého největšího. "Když Bulharská centrální banka dělala stress testy v roce 2016, problémy měly dvě banky, čistě bulharské. Panuje tu prostě nedůvěra vůči centrální bance a bankovní sektor se spíš těší, že jej bude regulovat Evropská centrální banka," říká Nikolaj Stojanov, bankovní analytik bulharského listu Kapital.

Na začátku července Sofie udělala důležitý krok, když si dohodla s vedením eurozóny šest podmínek, které musí do příštího července splnit, aby mohla ekonomika nejchudší členské země EU vstoupit na dva roky do systému ERM II, což je předpokoj eurozóny. Jednou z podmínek jsou právě i nové stress testy bank a zkoumání kvality jejich aktiv. Většina bank s tím podle Stojanova nebude mít problém, protože jsou to dcery velkých zahraničních finančních ústavů.

50 procent

Bulharů je podle průzkumu Eurobarometru proti členství v eurozóně, zatímco Čechů je proti 73 procent.

A bulharský byznys je také pro. "Firmy to uvítají, protože to sníží jejich náklady. Šedesát procent vývozu jde do EU, většinou do zemí eurozóny," tvrdí Jasen Georgijev, ekonom a ředitel sofijského ekonomického think-tanku EPI.

Můžeme mít euro klidně zítra

Bulharsko má dvacet let pevně navázanou měnu na euro (před ním na německou marku), takže žádná vláda s bulharským levem nemůže operovat. "Posledních deset let se proto téma členství v eurozóně neustále vracelo," řekl Georgijev.

Podle letošních zpráv Evropské centrální banky i Evropské komise jsou problémem sice korupce a chudoba, ale nikoli finanční kritéria. Průměrná inflace byla za poslední rok 1,4 procenta (kritérium je maximálně 1,9) a bulharský rozpočet měl v roce 2017 přebytek 0,9 procenta (kritérium jsou maximálně 3 procenta deficitu), státní dluh představuje 29 procent HDP (kritérium je 60 procent). "Moc se toho pro firmy a ekonomiku nezmění, rozhodně to nebude pro ekonomiku šok, i kdybychom to udělali třeba teď hned," domnívá se ekonom Petar Ganev ze sofijského think-tanku IME.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč se Bulhaři v přístupu k euru liší od Čechů. Jak je možné, že bulharské přijetí eura ovlivňuje i Rusko. Jaká je situace kolem měn dalších balkánských zemí.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se