ČEZ se snaží odrazit ode dna. Díky rostoucí ceně elektřiny už budeme jen stoupat, říká finanční ředitel společnosti Novák

Vedení energetické společnosti ČEZ nezažívá dobrý rok. Prakticky neustále je ve střetu s premiérem Andrejem Babišem, firmě se nedaří prodat distribuční společnost v Bulharsku a pozitivní nejsou ani hospodářské výsledky.

"Zhoršení výsledků ČEZ se čekalo. Skutečnost je však i tak zklamáním. Výnosy, čistý zisk a některé další klíčové finanční ukazatele skupiny zaostaly za očekáváním trhu," komentuje včera zveřejněná čísla hlavní analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Čistý zisk firmy meziročně klesl o 54 procent na 7,8 miliardy korun. Loňská čísla ale byla vylepšená o prodej akcií maďarského MOL, bytů v pražské Písnici a dalšími. Více proto o stavu firmy vypovídá 14procentní pokles zisku před odpisy EBITDA. Výhled na letošní rok počítá stále s čistým ziskem mezi 12 a 14 miliardami korun oproti loňským devatenácti.

Dražší elektřina

Podobně jako u jiných evropských energetických firem doplácel ČEZ dlouhé roky na nízké ceny elektřiny. Nyní by se však mohl odrazit ode dna. "Na rozdíl od dalších evropských energetik jsme aspoň stále v černých číslech. Když se ale podíváme na to, jak rostou ceny elektřiny, tak by trend nasvědčoval tomu, že by další roky mohly být lepší," popisuje situaci finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Zde nicméně vzniká jistý paradox. Zatímco se cena elektřiny na příští rok nyní na burze prodává okolo 46 eur za megawatthodinu, ČEZ předprodal 77 procent produkce zhruba za 33 eur. Je to důsledek prodejní strategie. Ta sice v letech 2009 až 2016, kdy ceny elektřiny kontinuálně padaly z 90 na 22 eur, firmě pomáhala přežít těžké časy. Nyní, když se trend otočil, zase oddaluje případné zisky.

"Když se podíváte na posledních deset let, tak ta strategie fungovala. Při takto velkých objemech elektřiny nemůžete spekulovat na cenu. Na to máme speciální oddělení tradingu. To nám jen loni vydělalo kolem dvou miliard korun. To jsou aktivity oddělené od našeho běžného podnikání. Ale s naším velkým základním objemem elektřiny si spekulace dovolit nemůžete," říká Novák, podle něhož to vyžadují i ratingové agentury.

Ještě rychleji než cena elektřiny pak za posledních dvanáct měsíců vzrostla cena emisních povolenek, které musí ČEZ z velké části kupovat za každou tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší. Ty zdražily ze zhruba pěti na více než sedmnáct eur. Toto zdražení loni firmu vyšlo zhruba na miliardu korun.

Boj o dividendu

Zmiňovaný odraz ode dna mohl ale pro vedení společnosti přijít pozdě. Jak už bylo řečeno, řízení firmy dlouhodobě ostře kritizuje pre­miér Andrej Babiš. A jelikož jsou dividendy z ČEZ dlouhodobě důležitou součástí státního rozpočtu, špatné výkony firmy hrají Babišovi do karet.

ČEZ tak chtěl díru v ziscích zalepit prodejem svých aktiv v Bulharsku. Tam vlastní 67 procent distribuční firmy, menší solární park a bioplynovou stanici. Na jaře firma podepsala smlouvu s neznámou společnosti Inercom, která za firmu nabídla necelých devět miliard korun. To vyvolalo v zemi, kde jsou ceny energií velmi citlivým tématem, politickou bouři.

Vše vyústilo v červencové rozhodnutí antimonopolního úřadu, který prodej zastavil. Prý kvůli tomu, že by spojení aktiv ČEZ s 23 megawatty výkonu solární elektrárny, které jsou prakticky jediným majetkem Inercomu, mohlo ohrozit hospodářskou soutěž.

Proti rozhodnutí se postavil nejdříve Inercom a nyní i ČEZ. "Podali jsme vlastní žalobu. Cítíme se jako prodávající poškozeni. Nemyslíme si, že argumenty místního antimonopolního úřadu jsou správné. Firmě Inercom bylo ještě nedávno vyčítáno, že je malá. A když se spojí s našimi aktivy, tak nevznikne nic, co by mělo výrazně vyšší tržní sílu, než jak tomu je dnes," komentuje situaci Novák.

Objevily se tak spekulace, že bulharský antimonopolní úřad jednal z politického zadání. Tamní pre­miér Bojko Borisov již dříve oznámil, že prodej považuje za útok na svou osobu. "To nechci spekulovat," odpověděl Novák na dotaz, zda se podle něj také jedná o politiku.

ČEZ nicméně nemá příliš času. Inercom musí kupní cenu zaplatit do podzimu letošního roku. Nedá se ale příliš předpokládat, že soudy rozhodnou tak rychle. "Myslím, že bychom jim čas na zaplacení měli dát a počkat, jak se to bude v Bulharsku vyvíjet," říká Novák. Na začátek jednání s druhým v pořadí, firmou India Power, je tak podle něj zatím příliš brzy.