Letošní projevy sucha, které "na vlastní kůži" pocítila celá naše veřejnost napříč všemi kraji i sociálními skupinami, vyústily v to, co se dalo čekat a v co mnozí již nějakou dobu doufali − fakt, že se politici začali prevencí rizik sucha vážně zabývat.

Dosavadním pomyslným vrcholem je včerejší, historicky první jednání "národního týmu" pro "boj se suchem". Sešli se v něm tři ministři, jejichž resorty mají na vodní hospodářství u nás největší vliv, ale i zástupci vědecké a odborné komunity. Ta se již řadu let snaží předkládat informace a data, která nejen mapují nežádoucí stav zejména zemědělské krajiny, ale také navrhovat řešení. Ne že by se zatím nedělo vůbec nic, fakt ale je, že se o nutnosti prevence sucha spíše mluvilo a zatím realizované kroky nemířily k samé podstatě věci − ke změně způsobu zemědělského hospodaření, tomu odpovídajícímu nastavení dotačních programů a také ke změně podmínek ve stavebním řízení a stavebnictví vůbec.

K tomu kupodivu není třeba zas tolik peněz, jak si mnozí při úvahách o "boji se suchem" představují. Stačí změnit preference, motivovat zainteresované, aby se snažili o vyšší pestrost krajiny, a zredukovat zbytečné zábory kvalitní půdy ke stavebním účelům.

Zcela konkrétním opatřením je pak například zásadní snížení administrativy při stavbách rybníků, s nímž přišlo ministerstvo zemědělství. Menší terénní úpravy k zachycování srážkových vod by měly jít vybudovat pouze na ohlášení, stejně tak jako menší rybníky. Dobrou zprávou je i zvýšená aktivita obcí při napojování na veřejné vodovody a v tomto případě i skutečné navýšení peněz pro tyto účely jak v resortu životního prostředí, tak zemědělství.

Zbývá vám ještě 40 % článku

Co se dočtete dál

  • Co krajina potřebuje a jaký přístup jí naopak škodí.
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se