Smrky neumí vzdorovat suchu a kůrovci. Chystaná změna naráží na to, že listnáče nejsou tak výnosné

Letošní extrémní sucho spojené se stále postupující kůrovcovou kalamitou potvrzuje, že české lesy se budou muset zásadně změnit. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že hojně zastoupené smrky se minimálně v nižších a středních polohách rozpadají a schnou a musí je tak ve velké míře nahradit listnaté stromy a jedle. Ty lépe zpevní půdu, zadrží vodu v krajině a zajistí její druhovou rozmanitost. Právě v těchto dnech se na ministerstvu zemědělství dokončuje důležitá vyhláška, která má majitele lesů nasměrovat k tomu, jaké stromy by měli už od tohoto podzimu začít sázet. Změna přichází po dvaceti letech. Nyní se rozhoduje o tom, jak zásadní bude.

První verzi dokumentu ministerstvo představilo už v květnu. A zatímco například Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR si ji pochvalovalo, protože "odpovídá na změny klimatu, aniž by vlastníky lesů ekonomicky srazila na kolena", návrh narazil na velké množství připomínek od krajů nebo ministerstva životního prostředí, podle nichž právě na nastupující změny klimatu dostatečně nereaguje. Právě s úřadem Richarda Brabce (ANO) teď ministerstvo zemědělství vyhlášku dotahuje. "Zatím ještě máme v některých bodech rozdílné názory, ale do konce týdne se chceme dohodnout, na tom jsme se shodli s ministrem Tomanem," napsal Brabec.