Prostor vyprávět dětem moderní dějiny poutavě tu je, stačí chtít, shodli se učitelé dějepisu

Při diskusích, co mladí Češi znají z historie vlastní země a jak se učí dějepis, často zaznívá, že znalosti jsou špatné. Opakují se výtky o výuce začínající pravěkem a absenci moderních dějin. Průzkum pro společnost Post Bellum nedávno ukázal, že povědomí o událostech z "osmičkových" roků moderních dějin příslušníci nejmladší generace často nemají.

Setkání zhruba šesti desítek učitelů z celé země v Praze na konci srpna ale nabídlo nadějnější pohled. Ukázalo, že historii lze učit poutavě a opustit postupy, které pedagogicky nefungují.

"Mnozí z učitelů říkali opak toho, co tvrdí řada lidí, kteří dnes děti na školách nemají. Vyprávěli, jak nedávno měli přednášku o číhošťském faráři Josefu Toufarovi nebo že probírali proces s Miladou Horákovou," líčí publicistka Judita Matyášová, jedna z účastnic dvoudenního projektu Letní škola, akreditovaného ministerstvem školství. Absolvovali ho hlavně dějepisáři, několik studentů i pracovníků muzeí a nevládních organizací.

Jak tvrzení, že "učit poutavě jde", obstojí vedle faktu, že tolik žáků tápe v datech? "Médii prezentovaná neznalost školáků v anketách souvisí i s tím, že se mění způsoby komunikace o minulosti a média, která ji zprostředkují," zamýšlí se Kamil Činátl z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který spolu s centrem Dox akci pořádal. Letní škola se proto zaměřila na vliv moderních technologií a nových žánrů popkultury, například i počítačových her.

Podle Činátla se ukazuje, že žáci o historii uvažují jinak než faktografickou formou. "Kladou důraz na sílu prožitku, autenticitu a různorodost osobních svědectví."