Komunální rasismus jede

Místní volby jsou přede dveřmi, takže přišel čas na trochu toho našeho komunálního rasismu. V Mostě jsou to hotové dostihy: Sdružení Mostečané Mostu slibuje postavit "vesnici pro lůzu", hnutí Otevřená radnice Most kontruje heslem, že "jen deratizace na havěť už nestačí". V Ostravě si s podobnými motivy hraje hnutí Ostravak. Máme tu formaci Čisté Ústí a podobné "čistotáře" najdeme i jinde.

Samozřejmě nikdo si na billboard nepíše, že nasazuje na Romy, je to "jen" takové to pomrkávání. Ovšem stačí to, protože voliči svým komunálním rasistům báječně rozumějí. Podle dva roky starého průzkumu STEM by bez problémů přijalo Romy za sousedy pouze 15 procent občanů. Zbytku by to vadilo, přičemž více než třetina lidí by považovala sousedství Romů rovnou za nepřijatelné. Xenofobní formace tak vlastně jen reagují na poptávku. Cynik by řekl, že komunální rasismus má v Česku hluboce demokratické kořeny.

Příznačné je, že skoro nikde nenajdeme snahu problém řešit. Nehledá se způsob, jak pomoci lidem vybřednout z dlouhodobé chudoby, překonat životní vzorce ghetta a tak dále. Slyšíme jen o represi. O "nulové toleranci", "tvrdé ruce" o "slušných lidech" stojících proti "nepřizpůsobivým". Hlasy to nepochybně přinese, ale problém s chudobou ve vyloučených lokalitách se tak jen prohloubí.

Ke skutečné změně by bylo nutné odsouzení skrytě rasistických hesel z nejvyšších pater politiky a především reálná pomoc státu obcím, které mají s vyloučenými lokalitami problémy. K tomu se ale neschyluje − i nejvyšší ústavní činitelé (prezident, premiér) z rétoriky proti "nepřizpůsobivým" rádi občas profitují. Skrytě rasistické billboardy tak nesou i jejich virtuální podpis. Což je vlastně zatím nejhorší zpráva těchto komunálních voleb.