Dloubák Vladimíra Dubského: Najít trenéra je jen začátek aneb těžké časy velkých sportů v malé zemi

Nakonec to tak dlouho netrvalo. Pokud se v posledních hodinách nic zvláštního nestalo, bude dnes (nebo zítra) Jaroslav Šilhavý oficiálně představen jako nový trenér české fotbalové reprezentace. Týden poté, co u týmu skončil Karel Jarolím. Vzhledem k okolnostem je to docela dobrá zpráva.

Šéfové Fotbalové asociace České republiky mají v posledních letech osobitý styl při výběru kouče národního týmu. Zjednodušeně řečeno postupují podle takzvaného Babicova receptu: Dejte tam Brücknera, to je základ. Jo, aha, tak on už to dělat nechce. Tak tam dejte Radu, Haška nebo Bílka. A kdyby měl někdo řeči, řekněte, že přemýšlíte i o Zemanovi (ne Milošovi) nebo o Poborském.

Nějaká sofistikovaná výběrová řízení nejsou v Česku v kurzu. To se sejdou "kluci, co spolu mluví", většinou Miroslav Pelta s Romanem Berbrem, a na někoho ukážou. Tedy Pelta má v posledních měsících trochu jiné − kriminální − starosti, ale faktický šéf fotbalové asociace Berbr to za hlasitého přikyvování formálního šéfa Martina Malíka také zvládl.

Někdejšího skvělého fotbalistu Karla Poborského také oslovili, ale nabídli mu pouze pozici asistenta. Ten − zjevně i k radosti šéfů asociace − nabídku odmítl. "Jsem připravený jít s kůží na trh, ale nikam se necpu. Když se s něčím spojím, tak o tom chci rozhodovat," vysvětlil to následně v rozhovoru pro deník Sport. To je samozřejmě postoj, který Romanovi Berbrovi (a předtím ani Miroslavu Peltovi) nevyhovuje.

Bude zajímavé sledovat, jakou volnost v rozhodování a pravomoce si nakonec na fotbalové aso­ciaci vydupe Jaroslav Šilhavý. Ten zatím hlásá do světa svoji radost. "Samozřejmě to potěší, vždyť je to post trenéra národního týmu. Nezáleží, jestli je tým v danou chvíli úspěšný, nebo ne. Je to prostě veliká prestiž, nejvíc, kam v té trenérské roli můžete dosáhnout. Je to čest a velká pocta, zároveň i veliký závazek," řekl ještě před svým uvedením do funkce.