České firmy drží krok s dobou stejně jako německé. Některé jsou již teď připravené na Průmysl 4.0, říká zakladatel Genesis Capital

V příštím roce oslaví společnost Genesis Capital dvacet let na českém trhu. Za tuto dobu poskytla poradenství čtyřem fondům rozvojového kapitálu s celkovým objemem přes 170 milionů eur (asi 4,4 miliardy korun), které podpořily více než 50 podniků. Začátky fondu sahají na přelom tisíciletí. Předtím, během devadesátých let, pracoval Jan Tauber jako ředitel české pobočky HSBC Investment Bank, která poskytovala poradenské služby při vyhledávání a realizaci velkých transakcí v oblasti fúzí a akvizic − zejména při vstupech mezinárodních korporací do české ekonomiky, v privatizaci a při vstupech českých firem na mezinárodní kapitálové trhy.

"V Česku působil už tehdy private equity fond globální společnosti Advent International, jmenoval se Czech and Slovak Private Equity Fund. Jeho dvoutřetinovým investorem byla Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, kde jsem se znal dobře s lidmi, kteří měli na starosti investice banky v České republice a na Slovensku. Ti mi spolu se zástupci Adventu dali zajímavou nabídku, abych nefungující fond 'postavil na nohy'," popisuje Jan Tauber. Zároveň ho požádali, aby založil společnost, která by působila jako afilace Adventu v České republice. A tak vznikla v září 1999 společnost Genesis Capital.

HN: Co bylo v začátcích důležité pro pozdější úspěch?

Musel jsem se zbavit lidí, kteří byli odpovědní za dosavadní neuspokojivé výsledky ve vyhledávání investičních příležitostí. Z 20 milionů dolarů v Czech and Slovak Private Equity Fund (CSPEF) bylo za první čtyři roky jeho existence zainvestováno pouhých 1,5 milionu dolarů do jedné malé expediční firmy na Slovensku, přičemž dalších 5,5 milionu spolkly náklady. Dobrý úsudek a také trochu štěstí jsem měl ve výběru nových spolupracovníků. Fond CSPEF se nám podařilo zachránit a investorům vrátit prostředky i se slušným výnosem.

První fond pod hlavičkou Genesis Capital (Genesis Private Equity Fund, GPEF) vznikl v roce 2003. V té době vrcholila vyjednávání o vstupu České republiky do Evropské unie a Evropská investiční banka přes svůj Evropský investiční fond (EIF) měla alokovány zdroje na podporu malých a středních podniků v takzvaných přístupových zemích. EIF a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) se rozhodly do fondu Genesis investovat a z domácích investorů se připojila Česká spořitelna. Jako poslední přibyl investiční fond Lakšmího Mittala, kterému jsem společně s HSBC dříve radil při vstupu do Nové Huti. Díky těmto vysoce prestižním investorům byl fond silný a mohl rychle zahájit činnost.

HN: Takže zpočátku do fondu investovali hlavně institucionální investoři?

Ano, a nejen zpočátku. Až na dvě výjimky jsou prostředky v objemu zhruba 170 milionů eur vložených do čtyř fondů Genesis výhradně od institucionálních investorů. Na počátku to byly nadnárodní instituce a Česká spořitelna, soukromí investoři o toto finanční aktivum zájem neměli, ani tento typ investování příliš neznali. Nicméně jak Česká spořitelna, tak EBRD a EIF měly o podporu zajímavých malých a středně velkých firem zájem a investic do obchodních účastí nebo akciových podílů těchto společností přes fond GPEF se nebály. Výsledky fondu po deseti letech byly i přes finanční krizi nadprůměrné, a tak se společnost Genesis Capital etablovala na trhu jako renomovaný poradce fondů privátního kapitálu.

HN: Jak velký rozdíl je v oblasti private equity mezi dobou, kdy jste začínali, a dneškem?

Naprosto zásadní. Jak jsem už zmínil, tento typ investování tehdy nebyl příliš znám, nebyly s ním zkušenosti a negativně působily stále ještě čerstvé vzpomínky na některé skandály spojené s kuponovou privatizací. Na trhu ani nebyl takový převis likvidity, jak je tomu dnes. Velkou roli hrály i principiálně odlišné podmínky na bankovním a finančním trhu. Když jsme začínali, banky neposkytovaly financování na akvizice, které by nebyly zajištěny hmotnými aktivy. Neexistovala finanční páka, růstové investice byly financovány výhradně neúvěrovými prostředky, tedy "equitou". Tato situace se změnila až někdy v letech 2005, 2006.

HN: Je vlivem levných peněz a snadného přístupu k nim na trhu větší konkurence? Vzniká řada family offices, tedy investičních fondů tuzemských miliardářů.

Konkurence se nepochybně zvýšila, ale fondy Genesis mají v rámci České republiky nadále silné postavení, především díky minulým úspěchům. Na trhu je sice více peněz, ale kvůli generační výměně majitelů společností zakládaných na počátku devadesátých let je zde také více příležitostí. V prostředí nízkých sazeb hledá kapitál příležitosti s vyšším výnosem a přesouvá se více k reálné ekonomice. Po debaklu se spekulativním kapitálem a uměle vytvářenými cennými papíry v roce 2008 začali mít investoři pocit, že je lepší investovat přímo do reálné ekonomiky a nakupovat podíly firem. A tady se private equity fondy stávají zajímavou alternativou. Ano, na trhu se objevili noví hráči, jako jsou právě zmíněné family offices, ale že bychom měli kvůli konkurenci méně příležitostí, to určitě nepociťujeme. Jen v druhém pololetí loňského roku jsme investovali ve velmi vysokém tempu a dokončili čtyři akvizice.

HN: Kolik očekáváte, že od investorů získá nový fond, který má startovat během příštího roku?

Záměr je uzavřít fond GPEF IV o velikosti 120−140 milionů eur. Naše strategie byla a je zůstat v segmentu menších a středně velkých podniků, ale zároveň být připraveni u potenciálně větších investic spolupracovat s investičním partnerem. Na trhu se nám ale otevírá i další prostor.

HN: V čem konkrétně?

Vzniká další fond Genesis; jmenuje se Genesis Growth Equity Fund (GGEF) a měl by zaplnit mezeru, která se v intervalu 10−20 milionů eur uvolňuje se vznikem fondu GPEF IV a posunem dalších private equity fondů do segmentu větších investic. Fond GGEF by měl dosáhnout velikosti 35−40 milionů eur a bude cílit na investiční příležitosti v rozsahu dvou až pěti milionů eur. Povedou ho zkušení manažeři v čele s Jiřím Benešem, prezidentem České venture kapitálové asociace. Předpokládáme, že fond bude zaměřen více na růstové investice než na investování do odkupu obchodních či akciových podílů (leveraged buy-outs).