Regulace hypoték nebyla nutná, trh se dá korigovat i bez toho. Počet nových úvěrů kvůli tomu klesne až o čtvrtinu, říká šéf České spořitelny Salomon

Tomáš Salomon je generálním ředitelem České spořitelny od ledna 2016. Při svém nástupu představil pro největší tuzemskou banku co do počtu klientů vizi, která sází na kombinaci digitálních služeb s novým poradenstvím na pobočkách. To by mělo provázet klienty různými životními situacemi a mělo by jim pomáhat i ušetřit.

Podle Salomona už nová strategie funguje: asi milion klientů z celkových 1,5 milionu osobních účtů přešlo na nové digitální bankovnictví George. Tuto aplikaci pro mobily a internet používají oproti té předchozí čtyřikrát více. Pokrok je znát i v osobním poradenství na pobočkách. Program Moje zdravé finance už také využívá přes jeden milion klientů.

Salomon argumentuje, že úspěchem jsou i další ukazatele: za první půlrok zvýšila banka své tržní podíly ve všech segmentech − od úvěrů lidem a firmám až po vklady. "Jsem spokojený, ale jsem také pokornější. V institucích naší velikosti se takové věci nestanou přes noc," říká generální ředitel v rozhovoru poté, co Česká spořitelna vyhrála soutěž HN Nejlepší banka roku 2018.

"Směr, který jsme si tehdy zvolili, byl správný. Jak odezva na trhu, tak i naše hospodářské výsledky nám to spíše potvrzují. A to bez ohledu na příznivé ekonomické období, ve kterém se Česko nachází."

HN: Po nástupu do funkce jste v jednom rozhovoru pro HN vysvětloval svou vizi komplexních služeb na příkladu bydlení. Kromě hypotéky by si klient u vás třeba mohl nechat zkontrolovat kupní smlouvu či zjistit, zda kupuje za dobrou, nebo špatnou cenu. Součástí by byly další služby − třeba při nastěhování i zapojení televize. To stále platí?

Když budu upřímný, tak narážíme na současný zákon o bankách, který nedovoluje, abychom takové doprovodné služby na pobočkách nabízeli. To není úplně fér, protože ty věci přímo souvisí s tím, co děláme, a není důvod si myslet, že by to ohrozilo naši stabilitu. Soustřeďujeme se na to, abychom uspokojili potřeby klien­tů v různých životních situacích, našli pro ně řešení a pomohli jim i ušetřit. Klienti se už od nás mohou dozvědět, jestli energie nakupují rozumně, nebo ne. Takto bychom uměli nabídnout i víc.

HN: Jak vidíte současný český bankovní trh?

Trh je velmi konkurenční a má předpoklady k tomu, aby se postupně konsolidoval. Z dlouhodobého hlediska nebudou zřejmě akcionáři všech bank považovat svůj současný model za životaschopný. Tím spíš, že se začala víc otevírat propast mezi očekáváními zákazníků, vyvolanými velkými technologickými změnami, a rychlostí, kterou jsou banky schopné reagovat. My chceme například posilovat důvěru svých klientů právě zmíněným poradenstvím.

HN: Mluvíte o důvěře zákazníků, ale mladší digitální banky hlásily v uplynulých letech nárůsty klientů. Ti zřejmě museli odcházet od velkých bank. Podle dat za první čtvrtletí ztratila Česká spořitelna meziročně asi 20 tisíc klientů, zatímco například Fio nebo Air Bank získaly 112 tisíc a 80 tisíc…

V posledních letech k nám naopak více klientů přichází, než od nás odchází. Loni jich k nám od konkurence přešlo zhruba 40 tisíc, což je dvakrát více, než od nás odešlo. Třetina příchozích byli klienti těch mladších bank − Equa, Air nebo nebo mBank. Nezastírám, že v předchozím období, když nové banky vznikly, mnozí klienti přirozeně chtěli být součástí tohoto příběhu, ale otázka je, "jak dlouho", když pak potřebují služby, které jim tyto banky nabídnout neumí. To, že jsme měli v prvním kvartále o pár tisíc klientů méně, je způsobeno primárně přirozeným demografickým úbytkem, který je u nás pochopitelně vyšší než u bank s mladými klienty.

HN: Co říkáte návrhu na propojení Monety s Air Bank a Home Creditem v Česku a na Slovensku? Zajímá nás také váš pohled jako bývalého manažera GE Capital Bank, dnes Monety.

Myslím, že je to součástí konsolidačního trendu, kdy se hledají možnosti vzniku větších životaschopných celků, které budou schopny na trhu dlouhodobě přežít s rozumnou návratností kapitálu. Podívejte se na návratnost kapitálu u mladých bank a pak si položte otázku, jak dlouho akcionáři ještě budou mít trpělivost, aby se jim vracelo nízké procento investice a v některých případech ani to ne. K tomu si ještě připočtěte investice do digitalizace. A že by se zmírnila regulace, to se také nedá předpokládat.

HN: Takže vám ta transakce dává smysl?

Byl zveřejněný záměr, který samotnou konstrukcí není úplně obvyklý. A očekávanou cenou už vůbec ne. Na jedné straně jde o akvizici ze strany Monety, ale brand nového subjektu bude Air Bank. Nevzpomínám si, že by se kdy něco podobného někde stalo. Pro zákazníky, kteří se ztotožnili s nějakým brandem, nemusí být snadné to přijmout.

HN: Kupovala by Moneta draze?

Vycházím z veřejných informaci a Moneta ještě nic nekoupila. Je to zatím jen návrh akcionářům Monety, aby se vzdali čtvrtiny svých akcií plus zaplatili několik miliard korun − jinými slovy: aby se vzdali části dividend. Ten příběh musí být velmi přesvědčivý, aby to akcionáři přijali. Už proto, že ta cena je zhruba dvojnásobná, než byla hodnota podobných transakcí za posledních deset let.