V Česku je ideální čas pro investice do armády. Vojáci se těší důvěře veřejnosti, politikům tak nebude mít nikdo za zlé, když armádě přidají

Pátou nejhorší zemí v rámci Severoatlantické aliance (NATO) ve výdajích na armádu je právě Česko, které na ni dává částku ve výši jen o něco více než jedno procento hrubého domácího produktu. Členské státy se přitom zavázaly, že na ni budou přispívat dvěma procenty, což momentálně splňuje pouze pět z nich. Obzvlášť americký prezident Donald Trump ale v posledních měsících vyžaduje, aby tento závazek skutečně dodržovali i evropští spojenci. Navyšovat rozpočet na obranu k oné metě se proto chystá i Česko.

"Česká republika je odhodlána u výdajů na obranu dosáhnout této hranice do roku 2024, jak se také formálně zavázala na summitu NATO ve Walesu v roce 2014," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jakub Fajnor s tím, že jako průběžný cíl je stanovený rok 2021, kdy by výdaje měly dosáhnout hranice 1,4 procenta domácího produktu.

Přestože se výdaje na českou armádu skutečně zvedají, bezpečnostní analytik a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar pochybuje, že Česko stanovený cíl v uvedeném čase splní. "Pokud budeme pokračovat tak, jak pokračujeme, tak to v danou chvíli není reálné," řekl Pojar. V následujících třech letech se plánuje, že se armádní výdaje zvednou každoročně o jednu desetinu HDP, další tři roky pak o dvě desetiny. Pojar však upozorňuje, že se armádě nedaří v plném rozsahu utrácet naplánovaný rozpočet.