Putinovu televizní stranu porazí jen strana prázdné chladničky. Názory Miloše Zemana jsou exotické, říká bývalý oligarcha Chodorkovský

Bývalý ruský miliardář a současný opozičník se od svého propuštění z žaláře před pěti lety vydal podruhé do Prahy. Minulý pátek vystoupil na konferenci ruských exulantů a oponentů prezidenta Vladimira Putina. Ten v zemi vládne osmnáct let, z nichž deset strávil Michail Chodorkovskij ve vězení. Odsouzen byl za krácení daní, vyplácených ropnou společností Jukos, již spoluvlastnil. Jedním z důvodů jeho uvěznění ale byla neochota vzdát se politických ambicí v době, kdy Putin a jeho přívrženci svou moc teprve budovali.

Podle Chodorkovského je v Česku stále patrná silná proputinovská lobby. "Zachovala si své pozice v některých vašich vládních institucích," uvedl v rozhovoru pro HN s tím, že on a jeho příznivci se v boji za demokratické Rusko dostávají do konfliktů také v zahraničí, včetně Česka. Chodorkovskij nechtěl hovořit o všech potížích, se kterými se během návštěvy Prahy setkal. Podle informací HN byla jednou z nich nečekaně dlouhá, přes třicet minut trvající kontrola jeho pasu po příletu na Letiště Václava Havla z Velké Británie, kde se Chodrokovskij po odchodu z Ruska v roce 2003 usadil.

HN: Jak vnímáte postoj České republiky a české společnosti vůči ruské politické opozici a současné vládě prezidenta Vladimira Putina?

Havlovská tradice obrany občanských práv zde nebyla přerušena. Mají u vás sídlo například některé mediální organizace (Rádio svobodná Evropa, pozn. red.), v jejichž zájmu je demokratické Rusko. Osobně jsem velmi rád, že Česká republika dokázala během velmi krátké doby dohnat evropské země, které nezažily přerušení ekonomického a sociálního vývoje. Je ale bohužel zjevné, že v poslední době, pokud jde o vnímání současného kremelského režimu, v Česku nepanuje jednoduchá situace. Je to vidět zejména v porovnání postojů všech středoevropských zemí. V Česku byla a stále je dostatečně silná proputinovská lobby. Zachovala si své pozice v některých vašich státních orgánech. Nechci veřejně hovořit o problémech, na které jsme tady narazili, ale věřte mi, že určité potíže jsme měli.

HN: Změnilo se Česko, když hovoříte o havlovské tradici podpory utiskovaných a současně zde zažíváte potíže, o nichž raději nechcete konkrétně hovořit?

V poslední době, řekněme dvou třech letech, se si­tuace opravdu začala měnit. Česká společnost jasněji chápe, k jakým změnám došlo v Rusku a ruské vládě, mám na mysli vládu v úzkém slova smyslu, během 18 let vlády Putina. Zdejší společnost začala zaujímat kritičtější postoj nikoli vůči Rusku, chvála bohu, ale vůči Kremlu. Doufám, že toto poznání, že Rusko není totéž co ruská vláda, vydrží.

HN: Jak vnímáte názory českého prezidenta Miloše ­Zemana, který se velmi jasně staví na stranu ruské vlády, například ohledně situace na Ukrajině a Krymu?

Nechce se mi veřejně komentovat postoje a vyjádření vašeho hlavního politického představitele, ale zdají se mi poněkud exotické.

Oligarchův příběh: Kdo je jeden z nejznámějších ruských oponentů prezidenta Vladimira Putina

26. 11. 2018 ▪ 3 min. čtení

HN: V době první Československé republiky sídlila v Praze takzvaná Ruská akce, kterou tehdejší vláda podporovala, aby poskytovala vzdělání a ochranu ruské emigraci. Cílem bylo vytvořit budoucí elitu, jež přijde k moci po pádu bolševiků. To je do určité míry podobné tomu, čemu se věnuje vaše organizace Otevřené Rusko. Je to důvod, proč jste si pro konání konference vybrali Prahu?

Osobně bych se nechtěl pouštět do hlubokých historických analogií, i když na konferenci vystoupil historik a politolog Vladimir Pastuchov s přednáškou o historii ruských revolučních hnutí. Když se ale rozhodujeme o uspořádání konference, tak při vší naší opravdové úctě k prezidentu Václavu Havlovi, na kterého v Rusku mnozí často vzpomínají, volba místa konání podléhá pragmatickým a praktickým důvodům.