Centrální banka je plně v rukou Zemanem jmenovaných mužů. Úroky bude dál zvyšovat, tempo ale zvolní

Počínaje tímto týdnem jsou všechny posty v bankovní radě České národní banky obsazené lidmi, kteří mají důvěru prezidenta Miloše Zemana. Turnikety budovy banky Na Příkopě poprvé v roli radních procházejí Tomáš Holub s Alešem Michlem a doplňují tak sedmičlenné vedení, které rozhoduje o měnové politice a řídí i další aktivity centrální banky.

Už takřka před rokem a půl Zeman dosadil do guvernérského křesla svého spojence Jiřího Rusnoka a na jeho přání následně jmenoval i další členy bankovní rady. Dva z Rusnokových lidí, Tomáš Niedetzký a Marek Mora, od pondělí zastávají roli viceguvernérů. Obsadili tak místa, která s koncem listopadu uvolnili Vladimír Tomšík a Mojmír Hampl, poslední z radních jmenovaných bývalým prezidentem Václavem Klausem. Tím je obměna dokonána a do léta roku 2022 se obsazení rady měnit nebude.

Jak rychle k vyšším úrokům

ČNB se loni v srpnu stala první centrální bankou v Evropě, která začala zvyšovat sazby, a letos na tempu ještě přidala. Nutí ji k tomu vývoj inflace. Ta už téměř dva roky překračuje dvouprocentní hranici, která je cílem ČNB, a zůstane nad ní zřejmě i příští rok. Ekonomika jede nyní na maximum svých kapacit, vysloveně přehřátý je už několik let trh práce, což se odráží v rychlém růstu mezd a následně i v cenách. I "nová" ČNB tak bude muset držet vytyčený kurz.

"O budoucím vývoji úrokových sazeb rozhodne z devadesáti procent prognóza ČNB a jen z deseti procent individuální názory členů bankovní rady," tvrdí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Letošní hlasování radních mu dávají za pravdu. Například květnová prognóza v sobě okamžitý růst sazeb neměla "zabudovaný", a radní pro ně tedy ruku nezvedli. Přitom už tehdy byla koruna slabší, než s čím modely ČNB počítaly, a výsledné měnové podmínky proto byly měkčí, což dál přispělo k inflačním tlakům.

Když se ukázalo, že koruna slábne dál a odborný aparát ČNB to zabudoval do svých předpokladů, začali radní zvyšovat sazby skoro automaticky. Ruku pro to zvedli hned na čtyřech měnových zasedáních v řadě, což v dobách inflačního cílování nemá obdoby.

Základní sazba je nyní na 1,75 procenta, a tuzemské banky tak od ČNB za uložené peníze dostanou o víc než dva procentní body vyšší úrok než v eurozóně (kde je ECB za vklady penalizuje záporným úrokem). Ani to ale nestačilo k tomu, aby se oslabování koruny zastavilo.

Bankovní rada bude poprvé v novém složení o sazbách rozhodovat před Vánoci. Nebude mít k dispozici novou prognózu, což je jeden argument pro to, že se sazbami poprvé od července nehne. Období kolem konce roku je navíc velmi specifické. Banky se tou dobou snaží "zbavit" korun (vždy tou dobou například prudce vzrostou zůstatky na účtech státních orgánů u ČNB), aby se vyhnuly odvodům do Rezolučního fondu, shromažďujícího prostředky pro případ budoucích bankovních krizí. Ke konci roku také nové vklady penalizují vysoce záporným úrokem (přepočteno na celý rok jde až o stovky procent), což přispívá k deformacím na finančním trhu. V takové situaci změna sazby o čtvrt procentního bodu moc neznamená. Pokud by radní přesto sazby zvedli, šlo by o důkaz, že protiinflační "jestřábi" získali jasně navrch.

V delším horizontu trh se zvýšením sazeb počítá, i když růst v ekonomikách, kam Česko nejvíc vyváží, slábne a levnější ropa trochu sníží tlak na zvyšování cen. ČNB proto s dalším přibržďováním ekonomiky nejspíš spěchat nebude. "Osobně očekávám, že růst úroků ČNB bude v roce 2019 mnohem pozvolnější, než tomu bylo letos, a totéž ostatně předpokládá i prognóza ČNB," říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.