Přes přestřelku mezi Itálií a Bruselem nevidíme jednu věc: Eurozóna si nevede až tak špatně

Všechny oči, které se zajímají o veřejné finance v eurozóně, jsou v současnosti upřeny na Itálii a její přestřelku s Evropskou komisí. Proto je velice snadné přehlédnout, že celkově si evropské měnové společenství nevede z hlediska veřejných rozpočtů až tak špatně.

Předpokládaný deficit pro celou eurozónu na rok 2019 je ve výši 0,9 procenta HDP při předpokládaném hospodářském růstu 1,6 procenta. Veřejný dluh tak příští rok poklesne na 84 procenta HDP, což je mezi ostatními světovými ekonomickými hráči spíše pozitivní číslo. Pro srovnání, ve Spojených státech se při 110procentním dluhu očekává schodek ve výši pět procent, v Japonsku se 234procentní veřejný dluh zvýší o deficit ve výši 2,4 procenta HDP. Navíc se i v dalších letech dá předpokládat, že dluh bude v eurozóně nadále klesat. Zadlužení totiž poroste pomaleji než ekonomika.

Samotný deficit se ale bude opět od příštího roku zvyšovat, po letech škrcení rozpočtu v zemích eurozóny tak příští rok opět dojde k malému uvolnění, které pomůže oživit domácí poptávku.

Kromě Itálie se to týká především Německa a Nizozemska. Zatímco Itálie je v hledáčku Evropské komise a bude pravděpodobně čelit proceduře při nadměrném schodku, Francie, Španělsko a Portugalsko musí ve svém rozpočtu na příští rok udělat jen pár kosmetických úprav. Pravidlo deficitu pod tři procenta HDP ale dodržují všichni.

Autorka je analytičkou Komerční banky.