Na korupci ve svém okolí upozorní jen čtyři z deseti Čechů. Změnit by to měl zákon, který má takzvané whistleblowery chránit

V Česku opět vzniká zákon na ochranu lidí, kteří oznámí trestný čin, s nímž se setkají na pracovišti. O nutnosti přijmout takový předpis se mluví již osm let. Za tu dobu vzniklo už i několik konkrétních návrhů. Na žádném se ale zákonodárci nedokázali shodnout, a tak ucelený koncept právní ochrany oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů, v Česku zatím chybí. To snižuje ochotu lidí oznamovat trestné činy, jichž jsou svědkem.

Loňský průzkum Eurobarometru ukázal, že by na korupci ve svém okolí policii upozornili jen čtyři z deseti Čechů. Oproti předchozímu šetření z roku 2013 se navíc ochota lidí oznámit úplatkářství významně snížila. Češi nevědí, kde korupci oznamovat nebo jak ji dokázat, a obávají se také následků, které by pro ně upozornění na nekalé jednání mohlo mít.

Nevládní protikorupční organizace upozorňují, že zvláště v případech, kdy lidé upozorní na nelegální chování zaměstnavatele, následuje odplata z jeho strany v drtivé většině případů. "Propuštění nebo nátlak na pracovišti bývají nejčastější reakcí. Mívá ale i podobu diskriminace ve výši odměn nebo nezařazení na vyšší pozici," popisuje právník Transparency International Jan Dupák.

Právě před postihem ze strany zaměstnavatele by měl oznamovatele i jeho blízké ochránit připravovaný zákon. Pokud by přesto dostali výpověď nebo se od šéfů setkali se šikanou, mohli by hledat zastání u soudu. "Ten by byl povinen vydat předběžné opatření, jímž uloží zaměstnavateli, aby se do rozhodnutí ve věci zdržel veškerého závadného jednání, dál zaměstnanci platil mzdu a podobně," popisuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Zákon také obrací důkazní břemeno. Šikanu by tak před soudem nemusel dokazovat zaměstnanec, naopak firma by musela prokázat, že se vůči němu žádné odplaty nedopustila.