Změny v řízení a chování podniků související s celkovým vývojem podnikatelského prostřední mají vliv i na roli manažerského účetnictví, respektive controllingu, a tím i na postavení controllerů v podniku. Profese controllera byla v minulosti z hlediska náplně práce i z hlediska kvalifikačních požadavků spojována především s aplikací tvrdých znalostí metod a technik v oblasti kalkulací, rozpočtů, stanovování cen a s analýzou odchylek mezi předpokládaným a skutečným vývojem podnikatelského procesu. Tyto znalosti měly být aplikovány při zjišťování informací a následně při poskytování objektivních a transparentních výsledků o průběhu podnikatelské činnosti.
V posledních letech se však u nás i ve světě role controllerů postupně mění. Rozvoj informačních a komunikačních technologií je osvobodil od rutinních činností spojených především s primárním zaznamenáváním informací a s různými výpočty. Tím pádem mohou trávit relativně méně času vykonáváním těchto standardizovaných úkonů a více času se mohou věnovat analýze a interpretacím zjištěných výsledků.
Tak se z často komisních a izolovaných pracovníků stávají interní poradci či konzultanti − takzvaní "business partners" −, kteří jsou schopni a ochotni přispívat k efektivnímu řízení podniku. Měli by být oporou manažerů a koncepčně tvůrčích pracovníků na všech úrovních podnikové hierarchie.
K naplnění této funkce však již nestačí pouze dříve zmíněné tvrdé či technické znalosti a dovednosti, ale rovněž měkké sociální schopnosti a dovednosti, které jednak umožňují přizpůsobit obsah a zejména formu poskytovaných účetních informací potřebám jednotlivých uživatelů, jednak jsou nezbytné pro obhájení, interpretaci a prezentaci zjištěných výsledků. Toho však nelze úspěšně dosáhnout nejen bez znalostí o činnosti a fungování podniku jako takového, ale ani celého podnikatelského prostředí.
To je nutné právě k hledání souvislostí, propojování účetních informací s informacemi z ostatních oblastí podnikové činnosti, upozorňování a reagování na nejrůznější příležitosti a hrozby.
Významnou úlohu v postavení controllera hraje i forma a způsob prezentace účetních informací.
V účetnictví sice historicky platí zásada, že forma je nad obsah, ale v poslední době se stále více ukazuje, že i forma poskytnutí informací − zda se jedná o nepřehlednou změť čísel, či efektní grafické vyjádření − má významný vliv na relevanci a následnou využitelnost informací při řízení a rozhodování manažerů.
I velmi přesně a kvalitně vypočítané výsledky často spadnou pod stůl, pokud nejsou uživatelům sděleny srozumitelnou formou, přesvědčivě obhájeny. Kvalitní komunikace informací bezesporu zvyšuje jejich využitelnost i důvěryhodnost.
Těmto trendům by se mělo přizpůsobovat vzdělávání v oblasti profese controllera a také hodnocení kvality jejich práce. V obojím by se měly podporovat nejen technické znalosti o kalkulacích, rozpočtech, analýzách odchylek, ale i měkké a sociální dovednosti a schopnosti komunikovat, prezentovat a obhajovat výsledky. Hodnocení kvality práce controllera by se nemělo zabývat svou částí pouze technickým provedením, ale také uměleckým dojmem.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist