VŠE o... controllerech aneb Od stereotypu k inovacím

Změny v řízení a chování podniků související s celkovým vývojem podnikatelského prostřední mají vliv i na roli manažerského účetnictví, respektive controllingu, a tím i na postavení controllerů v podniku. Profese controllera byla v minulosti z hlediska náplně práce i z hlediska kvalifikačních požadavků spojována především s aplikací tvrdých znalostí metod a technik v oblasti kalkulací, rozpočtů, stanovování cen a s analýzou odchylek mezi předpokládaným a skutečným vývojem podnikatelského procesu. Tyto znalosti měly být aplikovány při zjišťování informací a následně při poskytování objektivních a transparentních výsledků o průběhu podnikatelské činnosti.

V posledních letech se však u nás i ve světě role controllerů postupně mění. Rozvoj informačních a komunikačních technologií je osvobodil od rutinních činností spojených především s primárním zaznamenáváním informací a s různými výpočty. Tím pádem mohou trávit relativně méně času vykonáváním těchto standardizovaných úkonů a více času se mohou věnovat analýze a interpretacím zjištěných výsledků.

Tak se z často komisních a izolovaných pracovníků stávají interní poradci či konzultanti − takzvaní "business partners" −, kteří jsou schopni a ochotni přispívat k efektivnímu řízení podniku. Měli by být oporou manažerů a koncepčně tvůrčích pracovníků na všech úrovních podnikové hierarchie.

K naplnění této funkce však již nestačí pouze dříve zmíněné tvrdé či technické znalosti a dovednosti, ale rovněž měkké sociální schopnosti a dovednosti, které jednak umožňují přizpůsobit obsah a zejména formu poskytovaných účetních informací potřebám jednotlivých uživatelů, jednak jsou nezbytné pro obhájení, interpretaci a prezentaci zjištěných výsledků. Toho však nelze úspěšně dosáhnout nejen bez znalostí o činnosti a fungování podniku jako takového, ale ani celého podnikatelského prostředí.

To je nutné právě k hledání souvislostí, propojování účetních informací s informacemi z ostatních oblastí podnikové činnosti, upozorňování a reagování na nejrůznější příležitosti a hrozby.

Významnou úlohu v postavení controlle­ra hraje i forma a způsob prezentace účetních informací.

V účetnictví sice historicky platí zásada, že forma je nad obsah, ale v poslední době se stále více ukazuje, že i forma poskytnutí informací − zda se jedná o nepřehlednou změť čísel, či efektní grafické vyjádření − má významný vliv na relevanci a následnou využitelnost informací při řízení a rozhodování manažerů.

I velmi přesně a kvalitně vypočítané výsledky často spadnou pod stůl, pokud nejsou uživatelům sděleny srozumitelnou formou, přesvědčivě obhájeny. Kvalitní komunikace informací bezesporu zvyšuje jejich využitelnost i důvěryhodnost.

Těmto trendům by se mělo přizpůsobovat vzdělávání v oblasti profese controlle­ra a také hodnocení kvality jejich práce. V obojím by se měly podporovat nejen technické znalosti o kalkulacích, rozpoč­tech, analýzách odchylek, ale i měkké a sociální dovednosti a schopnosti komunikovat, prezentovat a obhajovat výsledky. Hodnocení kvality práce controllera by se nemělo zabývat svou částí pouze technickým provedením, ale také uměleckým dojmem.