Filantropie zraje jako dobré víno. Moravští vinaři začali ocenění na degustačních soutěžích sklízet až zhruba dvě dekády po sametové revoluci. Aby na vinicích rostlo dobré víno, musely dostat péči a čas, kterých se jim za socialismu nedostávalo. Noví čeští mecenáši museli nejdřív zbohatnout, aby se o své majetky mohli začít dělit s ostatními.

"Filantropie ve smyslu darů ve stovkách tisíc i milionech korun, která u nás měla tradici v minulosti, je jednoznačně zpět," řekl Jiří Bárta, výkonný ředitel Nadace Via, jež navázala na americkou Nadaci pro občanskou společnost (Foundation for Civil Society) a patří k nejstarším v Česku.

Současní velcí domácí filantropové včetně zakladatelů softwarové firmy Avast Pavla Baudiše a Eduarda Kučery či provozovatele platebních karet Eurowag Martina Vohánky navazují na tradici zpřetrhanou čtyřiceti lety totality.

V 19. století byli významnými mecenáši příslušníci šlechty. "Bez nich by nevznikla muzea či divadla, která stojí stále," uvedl Bárta s odkazem na Národní muzeum a Národní divadlo. O muzeum na Václavském náměstí se zasloužila hrabata Kašpar Maria ze Šternberka, Jan Dětmar z Nostic či František Antonín II. z Kolowrat. Stavbu českého divadla poblíž Vltavy podpořilo několik šlechtických rodů včetně Harrachů, Kinských, Lobkowiczů či Schwarzenbergů.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Komu přispívají současní čeští filantropové a čeho tím chtějí dosáhnout?
  • Proč věnovali Pavel a Ivana Tykačovi 35 milionů korun Oxfordské univerzitě?
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se