Šílená nespravedlnost na ministerstvu spravedlnosti. Stát káže vodu a pije víno, říká blockchainový právník

Dar bitcoinů v hodnotě jedné miliardy státu od Tomáše Jiřikovského už stál místo ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). A i když se hájí, že vše proběhlo podle zákona, podle expertů ministerstvo chybovalo. „Přijde mi, že tam něco strašně nehraje. I když to může být i nekompetence,“ říká Radim Kozub z advokátní kanceláře Blockchain Legal. Ta se mimo jiné specializuje na poradenství firmám v oblasti dodržování pravidel proti praní špinavých peněz přes kryptoměny. V současné době to podle něj vypadá, že ministerstvo nic nelegálního neudělalo. Ale to se může změnit, až nějaký soud rozhodne, že prostředky z nelegálního tržiště, které stát obdržel, pocházejí z prodeje drog. „Každý má nějakou povinnost k obezřetnosti. Dle zákona je trestné legalizovat výnosy z trestné činnosti, ať už úmyslně nebo z nedbalosti,“ říká Kozub.

Jak vnímáte jako právník to, co se nyní děje kolem bitcoinů darovaných státu Tomášem Jiřikovským?

Pro mě je hodně zajímavá rovina rozporu mezi striktně právním pohledem a tím řekněme hodnotovým, etickým či politickým. Dnes to vypadá tak, že na straně státu se toho zatím právně moc neporušilo nebo možná vůbec nic. To se ještě dozvíme. Minimálně se neporušily předpisy, které slouží k ochraně před legalizací výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, takzvaná AML legislativa.

Takže je z právního hlediska v pořádku, aby stát přijal bitcoiny za miliardu od člověka, u kterého může existovat podezření, že pocházejí z nelegální činnosti?

Stát je tu ve stejném postavení jako kdokoliv jiný, kdo by přijímal dar. Ta paradoxní situace spočívá v tom, že tu dnes máte různé směnárny a další firmy, na které dopadá mimo jiné zmíněná striktní AML legislativa a po kterých se vyžadují tvrdé kontroly identifikace klienta. U prostředků nad 15 tisíc eur musíte zjišťovat zdroj příjmů klienta a nad milion korun vždy vyžadovat i doklady toho, jak jste to získal vy, popřípadě i ten, kdo vám je dal. A to tu nemluvím o dlouhodobé šikaně těchto subjektů ze strany bank. A v tomto prostředí máme tolerovat, že jeden z nejvyšších státních úřadů a jeho reprezentanti nevynaloží žádné úsilí k tomu, aby zjistili, odkud jim darované bitcoiny jsou.

Ale je to legální? Mohu přijmout jako dar něco nelegálního?

Každý má nějakou povinnost k obezřetnosti. Dle zákona je trestné legalizovat výnosy z trestné činnosti, ať už úmyslně nebo z nedbalosti. To z nedbalosti znamená, že mě neomlouvá to, že jsem to nechtěl udělat, ale mohu se dopustit toho trestného činu i tehdy, pokud jsem nevěděl, že to může být výnos z trestné činnosti, ale vědět jsem to měl a mohl.

Já bych od vás chtěl to jednoduché ano – ne. Je tu tedy šance, že stát udělal něco nelegálního?

Ta šance tu je. Ale to my zatím nevíme, protože musíte mít ten trestný čin, ke kterému se dotčené bitcoiny vztahují, a ten musí být bezpečně prokázán. Teprve poté můžeme říkat, že jste něco někomu pomohl legalizovat.

Takže když vidíme „jen“ původ těch bitcoinů, tedy nelegální tržiště Nucleus Marketplace, tak to nestačí. Muselo by být někde v Česku či ve světě nějaké soudní rozhodnutí.

Buďto rozhodnutí přímo k tomu trestnému činu, kterým byly bitcoiny získány – například podvodem –, nebo musí být existence trestného činu prokázána. Proto je tu to zmíněné napětí mezi právem a hodnotovou rovinou. To, co říká ministr Blažek, tedy že se podíval do rozsudků a nechal to prozkoumat právníky, a že z ničeho nevyplynulo, že je to výnos z trestné činnosti, tak on má ze striktně právního pohledu pravdu. Ale ten problém je, že to vlastně stejně nevyplývá ani pro směnárnu, která má směnit miliardu. Ale ta by si to dovolit nemohla, protože se po ní chtějí extrémně přísné kontroly. Od 15 tisíc eur. A pokud to nedělá, tak je za to sankcionovaná. V tom je ta šílená nespravedlnost, že stát káže vodu a pije víno.

Dnes tedy nemůže nikdo přijít a zažalovat stát či úředníky. Zároveň ale říkáte, že každý si musí zjistit původ toho daru. A každý, kdo by to udělal, tak zjistí, že jsou to rizikové bitcoiny.

Samozřejmě, že někdo může zahájit trestní stíhání, které povede asi k tomu, že ty bitcoiny jsou výnosem z trestné činnosti. A s tím může souviset stíhání za to, že je někdo legalizoval. Ale to my nevíme, i když to prověřování dnes asi už probíhá.

Může stát legalizovat nelegální prostředky? Stát běžně zabavuje hotovost a další majetek z trestné činnosti. A pak ho prodává. Vidíme to i v USA, kde se jejich bitcoinová rezerva bude skládat pouze ze zabavených kryptoměn.

Je to standardní činnost státu, který stanoveným postupem prakticky legalizuje majetek nabytý z trestné činnosti. Když ho zabaví a vlastnicky přejde pod stát a ten se ho zbavuje. Můžete si od něj koupit auto, nemovitost a tak dále.

U té aukce je pak jeden právní detail, který je ale velmi důležitý. Ministerstvo nedělalo dražbu, i když se tomu říká aukce. Rozdíl je v tom, že když nabudete majetek v dražbě, tak ho získáte příklepem, a to vlastnické právo neodvozujete od toho, od koho jste to nabyl. Je tam tak přerušena vlastnická řada a netýkají se vás potom následky s ní spojené. Tady je ale normální kupní smlouva. A je zajímavé, co to bude znamenat, když se ukáže, že to byl výnos z trestné činnosti. Když přitom ti, co si to od státu kupovali, byli v dobré víře, že je vše v pořádku.

Co teď čeká ty čtyři výherce aukcí? Mohou se soudit, když hned po vypuknutí přišla policie a řekla, že ty prostředky zmrazí?

Je dost pravděpodobné, že si ty prostředky dost dlouho podrží. Že budou muset sedět a čekat. Zatím totiž není s kým se soudit.

Pokud vám někdo prodá kradené auto, tak se přece soudit můžete.

Ale to je ten problém. My ještě nemáme žádné rozhodnutí, že by ty bitcoiny byly nabyté trestným činem. Je tu jen kupní smlouva mezi státem a výhercem aukce. Myslím si, že by se všichni nyní měli mít na pozoru z hlediska uplatnění práva z vad věci – bitcoin je totiž nehmotnou movitou věcí. Když si koupíte boty, tak máte nějakou dobu na to toto právo také uplatnit. A to od okamžiku, co se dozvíte o nějaké vadě.

Lhůta k uplatnění vad je obecně šest měsíců, nicméně pokud byly bitcoiny státem převedeny na základě kupní smlouvy, měl by kupující vytknout vady bez zbytečného odkladu poté, co je mohl při náležité péči zjistit. To ale může být modifikováno smlouvou, jejíž obsah neznám. Aktuálně je celkem jasné, že jste se mohl dozvědět z médií, že tu je nějaké riziko. A pokud se to bude vyvíjet a zahájí se nějaké trestní řízení, tak bude asi dobré z opatrnosti vytknutí vady ministerstvu zvážit.

Rozhovor

Praní špinavých peněz přes krypto? Hotovost je lepší, říká detektiv z burzy Binance

4. 6. 2025 ▪ 8 min. čtení

Nestačí to, že policie nařídí zmrazení toho, co jsem si od státu koupil? To je celkem podstatná vada.

To samo o sobě není vada. Protože to je rozhodnutí policie. Ta vada by byla v tom, jestli vám stát prodal výnos z trestné činnosti. To se zjistí až poté, co se celý ten proces dotáhne do konce a bude o té nelegálnosti rozhodnuto. V takovém případě vy můžete odstoupit od smlouvy. To ale znamená, že vy ty bitcoiny vrátíte za cenu, za kterou jste je koupili. Pokud to ale bude v době, kdy bude jeden bitcoin stát 150 tisíc dolarů, a ne 85 tisíc dolarů, jako když jste je kupovali, tak můžete začít uvažovat o nějaké náhradě škody, to znamená o ušlém zisku.

Pojďme se trochu vrátit k tomu, co se událo. Vy jste říkal, že stát nemá povinnost kontrolovat původ kryptoměn jako třeba směnárny a další. Ale je podle vás v pořádku, aby se ministerstvo u daru za jednu miliardu spolehlo pouze na posudek jednoho znalce a samo vše, aspoň dodatečně, neprověřilo?

Říkat, že by takový postup byl normální, to asi nikdo vážně myslet nemůže.

Pan ministr se nechal slyšet, že vše bylo v pořádku. Že nevěděli, kolik to vůbec bude prostředků a tak podobně.

Chápu, že když to začali domlouvat, že tomu nemuseli věnovat takovou pozornost, protože nevěděli, o jakou sumu půjde. Ale když zjistili, že tam jsou miliardy a že budou podepisovat danou darovací smlouvu s odsouzeným člověkem, tak se nejpozději v tento moment měli začít snažit zjistit, odkud ty bitcoiny jsou. Mně připadá, jako by se jim v momentě, kdy už byla ruka v rukávě a viděli, jakou má podíl hodnotu, zatmělo před očima a úplně zapomněli, že se mají ptát na takové otázky. Tady je to úplně jasné, že si to měli zkoušet zjistit a objasnit si všechny nejasnosti.

Nestačilo by zeptat se někoho, kdo tomu rozumí?

Na to ale přece ten stát má svůj aparát. Miliardu jen tak nenajdete. Šlo to udělat třeba tak, že se do smlouvy dá odkládací doložka, a stát by měl například rok na to, aby i se zapojením Finančního analytického úřadu a dalších celou věc zkoumal.

Ministr Blažek řekl, že FAÚ informovali, ale šlo z toho pochopit, že to bylo bez větších detailů, jako jsou adresy peněženek a podobně.

To je ale přece špatně. Jakmile to přijmu, tak je to moje, tak jsem si to vzal. Mně přijde, že tam něco strašně nehraje. I když to může být i nekompetence. Co mě tam zaráží, je i ten důvod, proč by někdo vůbec poté, co od soudu dostane přístup ke svým peněženkám, šel a dal státu jen tak miliardu.

Když nebudeme spekulovat o nějakých postranních úmyslech, co mohl stát Jiřikovskému výměnou za tu miliardu vůbec poskytnout? Legitimizovat jeho zbylé miliardy?

Umím si představit, že když toto uděláte, tak existuje darovací smlouva a následně kupní smlouvy s těmi, kteří si bitcoiny vydražili. Tedy je tu právní dokumentace, ve které figuruje český stát, a ta říká, že se s těmi prostředky provádějí běžné transakce. A pokud máte bitcoiny na stejné adrese, tak když je pošlete na burzu a té se tam rozsvítí varovné kontrolky, tak jim ukážete doklady, že s těmi ostatními normálně pracuje český stát.

Je to ale dostatečné? Bude velké burzy zajímat nějaká dohoda se státem o jiných bitcoinech, když všechny pocházejí ze stejného nelegálního tržiště?

Můžete mít aspoň nějakou šanci. Neříkám, že to stačí Binance či Coinbase. Ale možná nějaké menší ano. V praxi jsem se s podobnou situací nikdy nesetkal, ale je to na jejich vyhodnocení. A vám stačí jedna burza, kterou přesvědčíte. Otázka je, jestli ta šance stojí za to, dát miliardu státu.