Geopolitika se mění. Spor o Huawei ukázal, že důležitější než kontrola území se stane ovládnutí nových technologií

Zatčení finanční ředitelky čínské komunikační firmy Huawei Meng Wan-čou v Kanadě na základě amerického zatykače vyvolalo diplomatickou bouři nevídaných rozměrů. Spor kvůli podezření, že čínská firma porušila americké sankce vůči Íránu, většina komentářů dala hned do souvislosti s americko-čínskou obchodní válkou. Ve skutečnosti šlo jen o epizodu v mnohem větším a zásadnějším souboji, který může na dlouhou dobu změnit světovou geopolitiku.

Huawei se stal symbolem stále očividnější čínské snahy získat technologickou převahu nad liberálními demokraciemi. Globální geopolitický souboj se bude čím dál více odehrávat ve virtuálním prostoru a samotné fyzické ovládnutí protivníkova území bude méně důležité. Je tak možné, že obsazení Krymu Moskvou a budování umělých ostrovů v Jihočínském moři Pekingem jsou již strategiemi minulosti.

Firma Huawei, podobně jako další čínské společnosti úzce svázané se zájmy vládnoucí komunistické strany a čínského státu, je pak příkladem nového druhu geopolitického soupeření. Ne nadarmo před ní západní demokracie včetně Česka varují. Obávají se, že čínská vláda může zneužít přístup k informacím. V případě otevřeného konfliktu by se pak ze strany Pekingu vystavily riziku zničení či vypnutí své kritické infrastruktury vybudované právě firmou Huawei.

Souboj o 5G sítě

Příkladem může být budování mobilní sítě nové generace, takzvané 5G, která je revoluční v tom, že umožní fungování naprosto nové generaci různých aplikací včetně automobilů bez řidiče. Zároveň silně závisí na využití umělé inteligence, v jejímž vývoji mezi sebou USA a Čína také soupeří. Předpokládá se proto, že 5G sítě s sebou přinesou další důležité změny ve fungování ekonomiky. Tudíž je důležité, kdo a jak je vybuduje a bude rozvíjet.

Čína i díky firmě Huawei získává v budování těchto sítí náskok. Spojené státy ale tlačí své spojence, aby zařízení firmy Huawei nepoužívali. Austrálie, Nový Zéland, Izrael, Itálie nebo Francie už přijaly zákonná opatření, která zásadně omezují možnosti, z jaké země si tamní firmy mohou pořídit vybavení pro své 5G sítě. Na stejnou cestu se vydalo i Japonsko nebo USA, které vylučují kromě Huawei i jinou čínskou firmu − ZTE.

Naopak podle analýzy poradenské firmy Eurasia Group, která se zabývá průzkumem globálních politických rizik, může Čína díky svému náskoku ve vývoji 5G sítí získat spojence v Africe, Latinské Americe a na Blízkém východě, kde obvykle místní vlády nemají dostatek financí. Čínský strategický plán Pásu a cesty na propojení této země s Eurasií jim může potřebné investice i technologii zajistit.

USA si zatím udržují náskok ve vývoji polovodičů a softwaru spojeného s 5G sítěmi. Čínští výrobci jsou stále závislí na čipech vyrobených jinde, hlavně v USA. Ale už v mnoha případech Čína dokázala, že umí soustředit zdroje a lidské mozky k dosažení cíle. Po loňské návštěvě továrny na výrobu čipů ve Wuhanu prezident Si Ťin-pching slíbil investici 150 miliard dolarů, aby se ve vývoji a výrobě čipů země dostala na světovou špičku.

Tvrdý souboj se odehrává ve vývoji obecné umělé inteligence, kde už s Čínou, která dokáže propojit prostředky státní i soukromé sféry, soupeří jen Spojené státy. Bývalý šéf Googlu Eric Schmidt varoval, že USA mohou někdy kolem roku 2025 v této sféře za Čínou začít zaostávat.