Brexit je největší riziko tohoto roku. Na akciové trhy bude chtít vstupovat mnohem méně firem, říká šéf pražské burzy Petr Koblic

Výsledky obchodování pražské burzy za uplynulý rok přinesly po deseti letech dobrou zprávu: pokles aktivity na tuzemském akciovém trhu se konečně podařilo zastavit. Vedení burzy se ale nechce plácat po ramenou. Generální ředitel Petr Koblic varuje, že letošní rok bude pro burzu opět složitý. Odchod Velké Británie z Evropské unie může otřást akciovými trhy včetně střední Evropy, stejně tak jako obchodní války mezi USA a Čínou či obavy o růst zadlužení v Itálii. Stát ale podle Koblice hlavně nesmí dopustit, aby případné dělení ČEZ způsobilo, že investoři největší firmě na trhu přestanou důvěřovat.

"Brexit je největší riziko roku. Pokud nastane zákopová válka mezi regulacemi na obou stranách, nelze například vyloučit, že evropské investiční fondy už nebudou smět kupovat akcie britských firem," varuje Koblic, který se z pozice prezidenta Federace evropských burz také účastní jednání o budoucích pravidlech obchodování na evropských kapitálových trzích.

Světovým burzám se v uplynulém roce příliš nedařilo.

Například akciový index nejvýznamnějších evropských korporací Stoxx Europe 600 ztratil za loňský rok přibližně 13 procent, tedy nejvíce od finanční krize.

Na pražském parketu investoři loni nakoupili a prodali akcie za 143 miliard korun, tedy zhruba o tři procenta více než rok před tím. To je ale stále jen zlomek objemů, kterých burza dosahovala před více než deseti lety. Tehdy roční objemy obchodů překonávaly i úroveň jednoho bilionu korun.

Nejistota spojená s brexitem je podle Koblice také jedním z důvodů, proč letos ubude společností, které budou nově vstupovat na burzu čili nabízet akcie v operaci označované zkratkou IPO.

"IPO aktivita v Evropě obecně ochladne. Připravovaných transakcí na první a druhé čtvrtletí bude velice málo," míní Koblic s tím, že ani letos pražská burza pravděpodobně žádného nováčka na hlavním trhu, kde se obchodují nejvýznamnější české tituly, nepřivítá. Na nedostatek nových emisí v Praze si investoři stěžují dlouhodobě.

Investoři nemají na koho vsadit

Posledním přírůstkem byla v roce 2016 emise Monety Money Bank, jejíž akcie se tehdy rozhodla přes burzu prodat americká průmyslová a finanční skupina GE. Naopak v loňském roce burza přišla o petrochemickou společnost Unipetrol a sázkovou firmu Fortuna, které jejich většinoví akcionáři stáhli z trhu. Přestože podíl obou emisí na celkových objemech burzy byl do dvou procent, pro český kapitálový trh znamenal jejich odchod ztrátu v podobě menší rozmanitosti investičních příležitostí. Podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera byly obě firmy pro investory atraktivní, jelikož nabízely zajímavé růstové vyhlídky. Fortuna díky akvizicím, Unipetrol zásluhou rozjezdu nové polyetylenové jednotky a vyplácené dividendě.

I kvůli tomu, že hlavní trh má jen 11 titulů, patří mezi méně vyhledávané burzy ve středoevropském regionu. Investoři například ve Vídni či Varšavě ročně obchodují několikanásobně více peněz než v Praze.

Vedení burzy proto kritizují někteří členové i část investorské veřejnosti.

Například člen představenstva a ředitel J&T Banky Štěpán Ašer v rozhovoru pro HN s nadsázkou poznamenal, že vzhledem k malému počtu obchodovaných titulů a malým objemům "teď burzu stačí otevřít tak na pět minut denně".

Koblicovi, který v čele burzy stojí už patnáct let, se podobné výtky neposlouchají snadno. Spolu se svým týmem se loni pokoušel přivést na hlavní parket výrobce antivirů Avast. Společnost se však rozhodla, že své akcie nabídne v květnu v Londýně. S Prahou se dohodla alespoň na obchodování formou takzvaného duálního listingu.