Pokud Václav Klaus v něčem vždy vynikal, bylo to sebevědomí. V této disciplíně nemá konkurenci, a tak mu můžeme být vděční, že neusíná na vavřínech a snaží se i v pokročilém věku překonávat sám sebe a posouvat hranice lidských možností do netušených výšin.

Další rekord ustavil v neděli na TV Prima, když prohlásil, že chce hájit náboženství standardního typu proti Tomáši Halíkovi. Vskutku: pokud někdo chce "hájit náboženství" proti katolickému knězi, když přitom není ani členem jeho církve, musí mít sebevědomí jako… inu jako Klaus.

Leč dost legrace. Poslouchat exprezidenta je sice svým způsobem veselý zážitek, ale někdy se člověk neubrání smutku, když vidí, k jakým koncům vede hypertrofované sebevědomí kombinované s ideologickou zaslepeností. Když například Klaus v neděli mluvil o největším riziku současnosti, zmínil Ukrajinu, která podle něj "provokuje Rusko", přičemž ji k tomu ponouká EU. Ano, čtete dobře − Rusko sice zabralo kus ukrajinského území, podporuje separatisty, ale podle Klause je rizikem Ukrajina, která "provokuje". Jakákoli logika je pryč. Z exprezidentových vystoupení se, žel, postupně vytrácí i konzistence myšlení. Když Klaus mluvil o rozdělení společnosti, zmiňoval jako příklady "neuvěřitelné útoky na Donalda Trumpa" či vyhazování květin při oslavě výročí 1989 v Česku. Vinu zjevně přičítal protestujícím. Když ale mluvil o francouzských žlutých vestách, zdůrazňoval, že za jejich protesty může Emmanuel Macron. Přeloženo: Když se protestuje proti držitelům moci, se kterými Klaus souhlasí, jsou na vině zlí protestující. Když se ale protestuje proti politikům, kteří leží Klausovi v žaludku, mohou za to zlí politici. Doublethink jak vyšitý.

Václav Klaus starší na závěr vystoupení na Primě nevyloučil, že bude znovu kandidovat na prezidenta. Zmínil ale, že by to raději nechal mladším.

Ano, s tím lze souhlasit. U člověka, který se stále méně zatěžuje realitou a stále víc ujíždí sám na sobě, bude bezpečnější, když se bude dál věnovat někde v ústraní sebeobdivu. A koneckonců třeba i té amatérské teologii. Tomáš Halík mu to, v zájmu minimalizace celospolečenských škod, snad promine.