Půdu zachrání jen větší dotace malým farmářům, na rozdíl od zemědělských kolosů se k ní chovají šetrně, říká exministr Miko

Evropská komise navrhuje, aby zemědělské dotace šly daleko více než dnes středním a malým podnikům. Její analýzy ukazují, že hospodaření menších farmářů je k půdě a vodě, které jsou v řadě zemí včetně Česka silně znehodnocené, daleko šetrnější než u velkých agrárních kolosů. "K tomu, aby se vyplatilo chovat se k půdě a vodě slušně, vede jediná cesta. Je třeba změnit systém rozdělování dotací a více podpořit ty malé. Oni navíc často hospodaří v mnohem těžších přírodních podmínkách," míní vystudovaný pedolog, bývalý český ministr životního prostředí a nyní vedoucí Zastoupení EK na Slovensku Ladislav Miko.

HN: Komise navrhuje po roce 2020 balík dotací snížit o pět procent, Česko by tak dostalo 7,7 miliardy místo 8,2. Už nyní je také jasné, že preferuje přidělování dotací spíše středním a menším farmám, u kterých říká, že hospodaří s půdou a vodou ohleduplněji. Dá se říci, na základě jakých studií či analýz k tomu názoru unie dospěla?

Je to velmi široký okruh dokumentů. Dělala se podrobná odborná analýza dopadů minulé zemědělské politiky i té nově navrhované. Ty dokumenty jsou k dispozici na stránkách zemědělského generálního ředitelství komise. V úvahu se bralo i to, že velcí farmáři, kterých je co do počtu méně než 20 procent, získávají 80 procent veškerých dotací.

HN: Český ministr zemědělství Miroslav Toman ale argumentuje, že ten návrh je zejména k zemím, jako jsme my, kde je velkých podniků většina, diskriminační.

Není to tak. Návrh říká, že za první hektary by měl zemědělec dostat více peněz než za ty další. To platí i pro velké podniky. Za první stovky hektarů dostanou všichni stejně, za další méně, ale také stejně. A od určité hranice už nic.

HN: Komise navrhuje omezit přímé platby od 60 tisíc eur výš, s maximální hranicí 100 tisíc eur na jednu farmu. To by ale velké podniky skutečně zasáhlo velmi výrazně. Vždyť to je jen zhruba 2,6 milionu. Zemědělské kolosy nyní dostávají ročně mnohem více.

Když bude mít farmář cca 300 hektarů, bude jeho sazba za hektar ta nejvyšší. Když třeba dva nebo pět tisíc, takže by byla souhrnná platba vyšší než 60 tisíc, tato platba se sníží. A když se dostane v souhrnu přes 100 tisíc eur, tak by už na víc neměl nárok. Čili ano, je to zvýhodnění malých, ale není to diskriminační, protože to platí pro všechny stejně.

Bavíme se však stále jen o části dotací, o přímých platbách, které dostávají zemědělci bez ohledu na to, co pěstují. Dostávají je i na podporu životního prostředí, za ozelenění, specializované výroby. A právě sem by se větší část peněz měla přesunout, aby se neplatilo jen za produkci, ale také za kvalitu životního prostředí.

HN: Není to motivace k rozdělení na větší množství drobnějších polí a třeba i na více podniků?

Spíš jde o to, že malí hospodaří v takových místech, kde velké zemědělství není možné. Tedy ve vyšších polohách, hornatých oblastech, svažitých terénech, kde je horší půda. Tím, že jejich obrat je malý, jsou na hranici, aby vůbec přežili, přitom mají mnohem víc starostí, než jen zemědělskou produkci. Je by dotace měla motivovat především k tomu, aby tu práci a místo neopustili.